Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do pořadí.


Pilot: Nosek Leoš, Příkop 27B, 602 00 Brno
Kluzák: AXIS Venus
Datum letu: 29.7.2008
Startovní bod: Nové Sady
1. otočný bod: Bystřice nad Perštejnem
2. otočný bod: Měřín
Cílový bod: Nové Sady
Ulétnutá vzdálenost: 84.5 km (FAI trojúhelník)

    V období 28. a 29. července se u nás vytvořily úžasné letové podmínky. V pondělí 28.7., kdy foukalo od východu, se u nás letěly neuvěřitelné tratě - 15x přes 100km, 2x přes 200 a jednou dokonce přes 300 (nechytnul jsem se snad jenom já).

    Přes pondělní smůlu jsem v úterý opět vypsal propustku a v poledne už jsem byl, jako mnoho dalších, připraven na ploše "Posvátné země" u Nových Sadů poblíž Velké Bíteše. Tentokrát se zachytil prakticky každý, kdo odstartoval. Po startu (ze tří odvijáků to šlo docela rychle) jsme nad plochou nabírali výšku a navzájem se sledovali, kdo se vydá na trať jako první.

    První skupinka se vydala tradičním směrem k Velkému Meziříčí, kde ale bylo dost veliké modré okno, takže se za chvilku ocitli v kritické výšce. To mě nepřesvědčilo, takže jsem se vydal sám v opačném směru svého již dlouho plánovaného FAI trojúhelníku (N.Sady, Měřín, Bystřice n.P., N.Sady) - tedy na sever k Bystřici, kde bylo daleko více kumulů.

    První rameno šlo celkem hladce. Neustále jsem si opakoval (a to celý let), že nesmím nic uspěchat a neudělat někde chybu (!!!). Potkal jsem cestou Šikece, přilétajícího od západu a oba jsme se navzájem divili, odkud a kam ten druhý letí. Další pilot, kterého jsem potkal, (Honza Krátký) si mě podrobně točil na kameru (snažil jsem se cenit zuby). Dostupy byly velice solidní, kolem 2700-2800 MSL, nicméně první krize přišla už na prvním otočňáku, tam jsem se zvedal z 887 MSL (trošku jsem se zapotil, ale čerstvě posečené strniště fungovalo).

 Plocha

 Budíky

 Bystřice

 Velké Meziříčí

 Karabina

 Před přistáním

    Druhé rameno jsem bral ještě vážněji než první, tady už to začínalo vypadat, že by se mohlo schylovat k úspěchu. Vzhledem k rozmístění mraků jsem druhý otočník natáhl (naštěstí) více k západu a i na něm jsem měl krizi. Už jsem si vybíral rybník, kam se půjdu kopat. Tentokrát to zabralo v 877 MSL a pětkou až do základny.

    A je tu třetí rameno - teď to zvorat by byla opravdu tragédie. Ale co to, poslední rameno je proti větru. I ze základny se zdají Nové Sady docela daleko - no 30km je 30km. Pečlivě dotáčím stoupáky, a to i slabé - nad Velkým Meziříčím trpělivě kroutím jedničku a nahlas si vyhrožuju, že i kdybych tam měl být hodinu, tak ten stoupák neopustím.

    Plocha se je stále blíž a blíž. Teď už to doklouznu s prstem v nose. Začínám si vyčítat, že jsem nezkusil delší trať, ale to asi dělá každý, když se blíží k cíli. Výšky mám na rozdávání, a tak ještě natahuji trať přesně podle GPS a vyznačeného prostoru v ní k náměšťskému CTR a plně využívám vysokého brněnského TMA. Fotím jako o život, teď už na to mám opravdu čas. Vidím, že na ploše právě přistáli další kluci a začíná mi docházet, že dneska to budou pohárové žně. Konečně se mi podařil výkon, o který jsem se pokoušel už třetí sezónu (poprvé jsem skončil na třetím rameni, když jsem předtím na prvním utrhl speed, takže třetí proti větru se fakt nedalo).

    Všichni na ploše si navzájem gratulujeme a sdělujeme si zážitky. Byl to opravdu nádherný den, na který se jen tak nezapomíná. Večer se ještě dozvídám o megavýkonu kamarádů Bráby a Kutmena, kteří letěli spolu 140km FAI - neuvěřitelné.


 Návrat na domovskou stránku