Přelety a soutěže (1. část)
    Jakmile má pilot nalétáno spoustu hodin, je jen přirozené, že začne podnikat přelety. Přitom přelet nemusí nutně znamenat výjimečnou vzdálenost stovek kilometrů, ale i jednoduchý let, kterým během svého letového dne překoná určitou vzdálenost. Není důležité, jestli byl přelet zahájen v 10 hodin dopoledne nebo v 17 hodin odpoledne, podstatné je využít nabízející se možnost.

    Křídlo je úžasný nástroj, který vás naučí kochat se pohledem na krajinu z výšky a pozorovat scenérie, které jste nikdy předtím neviděli. Tak proč nevyužít této možnosti? Každý let může být jakýmsi malým atraktivním výletem.

    Těm, kteří chtějí létat přelety, je ale nutno neprve připomenout, že přistávání musí být prováděno v jistých krocích o určitém pořadí, aby se nestalo, že se po prvním přeletu zřeknete dalších podobných zážitků, protože jste zažili příliš silný pocit nebezpečí. Bezpečnost je vždy na prvním místě!

    Při prvním pokusu o odlet z obvykle využívané a tedy známé oblasti se nejprve ujistěte, že meteorologické podmínky nejsou příliš divoké a nebo že nedochází k jejich rychlé změně. Máte-li tu možnost, leťte s ostatními piloty, alespoň v rádiovém spojení. Je mnohem lepší, když vás zkušenější pilot "doprovází" (v tomto případě stačí pocit, že vás tento pilot nenechá ve štychu, když ho budete nejvíc potřebovat).

    V začátcích bude jistě výhodné (ne-li dokonce postatné) létat v dobře známých místech, i když je neznáte z výšky, ale pouze ze země. Tento způsob vám umožní nerozptylovat soustředění na samotný let hledáním možných míst pro přistání. Je důležité získat přehled (např. z auta nebo mapy s tužkou v ruce) o údolích a místech, přes která hodláte letět a ujistit se, že je tam možno v případě nebezpečí přistát. Při hodnocení možnosti přistání musíte také vzít v úvahu existenci telefonních drátů a drátů elektrického vedení, odvodňovacích struh a ohradníků z ostnatého drátu. Všechny tyto překážky jsou totiž velice špatně viditelné z výšky. Samozřejmě nepodceňujete ten fakt, že nikdy předem nevíte, jak fouká v místě, které jste si vybrali pro přistání. Proto se snažte vybírat pouze ta největší pole, která jsou dostatečně vzdálená od případných překážek, které by vám mohly znesnadnit přistávání nebo být příčinou vzniku turbulencí či rotorů na vybrané přistávací ploše.

    Další velice užitečnou věcí je vytvořit si ještě před startem plán trasy na mapě, a to nezávisle na tom, jestli vybranou oblast pro přelet znáte či nikoliv. Trasu plánuje každý řidič kdejakého vozidla, tak proč bychom neměli využít stejný systém při našem volném létání. Uvidíte, že toto plánování je užitečné dokonce i v případě, že používáte přístroj GPS. Umožní vám to nejen zapamatovat si morfologii oblasti, přes kterou poletíte, ale uvědomit si i případné potíže, na které můžete během letu narazit. A jakmile máte v přístroji GPS zadány souřadnice různých míst pro přistání, můžete během letu průběžně sledovat bezpečná místa pro přistání.

    Nemáte-li přístroj GPS, můžete si projít celou trasu na mapě a vyznačit si možná místa pro přistání. Na mapě si můžete rovněž poznačit různé výšky letu, které jsou potřeba pro dosažení přistávaček. Dá se to provést pomocí výrazných bodů, které jsou za letu dobře rozeznatelné (např. silnice, vrchol dobře známé hory, horská chata, řeka, atd.). Letové výšky je třeba vypočítat s ohledem na klouzavost vašeho křídla a také určitou bezpečnostní rezervu. Jestliže má vaše křídlo klouzavost např. 12, počítejte s 10 nebo raději 9 pro výpočet těchto hodnot.

    Domnívám se, že běžná mapa s měřítkem 1:200000 je pro plánování letů velmi dobrá. Detaily, které taková mapa poskytuje, jsou naprosto dostatečné a přitom za letu nezabírá příliš mnoho místa. Jestliže ale chcete lépe vidět morfologii terénu, použijte mapu s měřítkem 1:100000. Také družicové snímky poskytují skvělý přehled o oblasti, přes kterou poletíte a můžete na nich spatřit většinu míst vhodných pro přistání. Říkám "většinu", protože případné překážky na přistávací ploše nebo v její blízkosti vidět nelze.

    Někteří piloti ale nemusí mít rádi plánování letů podle mapy. Může se jim to jevit jako příliš omezující nebo dokonce ubíjející jejich fantazii během letu samotného. I když se to týká i mě, rád si za pošmourných zimních dnů představuji mapu jako paletu, do které můžu malovat nové trasy (promiňte mi můj poetický úlet).

    Studium tvaru terénu podle mapy nám může zásadně pomoci při nalezení cesty během letu. Jistě jste už měli možnost si všimnout, že oblast, tak dobře známá pěšky, vypadá ze vduchu úplně jinak. Právě mapa, která není ničím jiným než jakýmsi snímkem ze vzduchu, vám umožní rozlišovat jednotlivé skvrny, nad kterými letíte.

    Ať už rádi používáme mapu či nikoliv, nikdo nás nenutí původní letový plán striktně dodržet. Kdykoliv během letu můžeme naše úmysly změnit podle vlastních zkušeností a znalosti terénu, nad kterým právě letíme. Ale můžeme si samozřejmě připravit předem v pohodlí domova hned několik různých letových tras. Piloti začátečníci by ale neměli plánovat více než jednu či dvě trasy přeletu, aby pak neztráceli čas a energii obtížným rozhodováním, kterou variantu zvolit a kam vlastně letět.


Shrnutí
    Vyberte si oblast, trasu a meteorologické podmínky, odpovídající vašim schopnostem. Plánujte svůj přelet tak, aby vám ve vzduchu bylo vždy jasné, kde se nacházíte a kde leží přistávací plochy. Při každém rozhodnutí, které musíte ve vzduchu udělat, si nechejte dostatečnou bezpečnostní rezervu, což znamená:

• musíte si být na 200% jistí, že dokážete dolétnout na přistávací plochu.

• pokud se rozhodnete vlétnout do závětří hřebene či jiné překážky, pak jenom tehdy, pokud jste si jistí, že vítr není příliš silný.

    Po přistání pak můžete zkušenější piloty požádat o zhodnocení podmínek a možností daného dne. Podle toho pak rozhodnete, kde a jak to zkusit příště.