Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do pořadí.


Pilot: Vyhnalík Dan, 182 00 Praha, Čimická 74
Kluzák: Aeros Combat
Datum letu: 20.7.2003
Startovní bod: Černá hora
1. otočný bod: - -
2. otočný bod: - -
Cílový bod: Málkov
Ulétnutá vzdálenost: 172 km

    Na třetí prázdninový víkend předpovídali variábl, tak se nás dost sešlo na Černé hoře v Krkonoších. Raní vítr na Sněžce 11m/s 360 stupňů nám zkazil celou sobotu a v neděli foukalo 5m/s východu. Váhal jsem mezi 100km trojúhelníkem a volným letem po větru. Nikdo z rogalistů nechtěl startovat první a protože už bylo 13:45, tak to zase vyšlo na mě.

    Silná turbulence a slabé stoupáky jasně svědčily, že jsem v rotoru a raději jsem to poslal po větru na Žalý. Teprve po 15km jsem dostoupal základnu ve 2300 metrech. Dál jsem kličkoval mezi malými kumuly a neklesal jsem pod 1500m. Nečekaně slabá stoupání kolem 1.5m/s navíc pod základnami často slábla, takže rychlost mého postupu zachraňoval vítr 120 stupňů kolem 15km/hod. Míjel jsem Rezek, Vysoké, Hvězdu, Špičák, Jablonec, Liberec a pořádný stoupák zabral na severní straně Ještědu, kde se základny zvedly k 2500 metrům. Z řady kumulů jsem odbočil k Tlustci na JZ úbočí Klíče u Nového Boru, znovu 2m/s do 2500m na Růžovském vrchu před přeskokem Labe na severní hraně Děčína.

 Pilot

    Na Děčínském Sněžníku skončila idylka. Vítr zesílil přes 20km/hod a stočil se na čistý jih. Díky hranicím s Německem jsem dále musel pokračovat na JZZ a stoupáky zeslábly.

 Černá hora


    Až po Krupku jsem postupoval strašně pomalu a už jsem se loučil s rekordem. Dál nebyl jediný mrak, na horizontu byla vidět jen silná inverze. Ve vysílačce jsem slyšel Pedra Nedomu, který mne zpočátku doháněl, ale pak se odklonil více na jih a na 139km přistál u Bíliny. Honza Sokol letěl taky za mnou, ale o dost pomaleji, takže do této oblasti doletěl o dvě hodiny později a přistál zde v Knínicích na 123km. Naštěstí od Krupky dál ve větru sílila východní složka, takže jsem ve výšce kolem 500 metrů nad krušnohorskými svahy střídavě klouzal se sníženým opadáním a kroužil ve stoupáních kolem 0.5m/s s celkem příznivým snosem. U Dubí se opět dostavilo stoupání přesně nad silnící s místními kněžkami lásky. U Horního Jiřetína jsem už vyklesal až na kontakt s již zastíněným svahem, který naštěstí právě zde je dost prudký a umožňoval svahování. Na závětrných na západ orientovaných nasluněných žebrech šlo dotáčet půlmetry, takže jsem se posouval stále dál. Přitom jsem si stále hlídal dokluz na louku, abych neskončil v některém hnědouhelném dole.

    Tak tak jsem obletěl svahy nad Chomutovem a přistál jsem u hlavní silnice na Karlovy Vary u obce Málkov. GPS ukazovalo 172km a hodinky 19:15. Pět a půl hodiny nelétám každý den, ale tentokrát se mi to líbilo. Navíc ještě nádherný svoz autem Pedra Nedomy až před dům, no paráda.


 Návrat na domovskou stránku