Je čtvrtek 3.5.2007, docela normální pracovní den. Předpověď na víkend špatná, bude neletovo. Vzhledem k tomu, že jsem letos ještě nelétal a věnoval se víc cyklistice, napadlo mě při pohledu z okna na lehký vývoj kupovité oblačnosti, že bych se mohl pokusit tiše vypařit z práce.

    U nás na Vysočině není jiná možnost, jak se dostat nahoru, než prostřednictvím vlečných zařízení, a tak obvolávám kamarády, jestli se náhodou někde něco neděje. Parta z Dačic, která vlastní odvijáky a naviják, se nesešla, zkouším druhou možnost, Honza a Jana Krátkých. Je to OK, skupina JaHo jsou letuchtivci a vlečou někde u obce Bohdalov mezi Jihlavou a Měřínem. Jana mi slíbila, že na mě počkají, neboť na startu jsou připraveni pouze dva piloti, Honza a Charlie a budou brzy startovat.

    Nenápadně se vytrácím z práce, "musím si něco zařídit", tvrdím kolegům a rychle jedu pro padák. Asi ve 13.30 hod. se začínám připravovat ke startu. Kolem mě tmavá zoraná pole, což zvyšovalo pravděpodobnost zachycení, jen mě zneklidňoval velmi častý výskyt čertíků, který byl v mém blízkém okolí dokonce tak častý, že bylo nutno počkat na interval, až kluci čertovští odtancují a dají chvíli pokoj.

    Ve 13.50 hod. startuji, po odjištění se okamžitě chytám a točím. První a poslední krize přichází ihned po přeskoku z prvního stoupáku u obce Polná, kde se snažím v kritické výšce zachytnout, zkouším to nad tmavým polem, kde se pohubuje traktor. Vyšlo to, úpěnlivě bojuji, znovu dotáčím a už jen udržuji výšku kolem 2000 metrů.

    Přifukuje východ, a tak se ubírám na západ, někde před Humpolcem protínám dálnici D1 a pokračuji dál. Vzhledem k časové tísni a slušným podmínkám nedotáčím základny a některé stoupáky nerespektuji, jen si hlídám minimální výšku asi kolem 1800 metrů. Po levé ruce míjím Pelhřimov, Tábor, Pacov. Před 17. hodinou se už pouze zmítám v nulkách, je čas přistát, dokluz a konec. Sedám v 16.50 hod. poblíž Milevska, v GPS měřím linear distance 103 km, doba letu 3 hodiny. Následuje cesta stopem zpátky pro auto, v závěru s částečnou pomocí Jany, která veze Honzu z rovněž povedeného přeletu, návrat domů až kolem 23.00 hod. Dnes se to odpolední "vyřizování" trochu protáhlo.

    Po přistání jsem si vyčítal pozdní start, ten den by to asi bylo na větší výkon. Ale byl to letos první start, sezóna je před námi. Rád bych ještě na závěr poděkoval Janě Krátké za asistenci a trpělivost.