Na Atlasu jsem blbnul na kopečku, při dost silném větru. Stačilo nastavit křídlo na vítr a zvedalo mě to samo hore po půl kroku vpřed. Asi pětkrát jsem si odstartoval, nabral tak 5metrů, přeletěl smrčky, tam na další hrance nabral tak 15m, jednou se otočil a přistál. A znovu. Odstartoval jsem, vítr zdechnul, pak už jsem viděl, že na smrčky jsem nízko, no že to zkusím o břicho přeletět, pak už bylo jasné, že to nedám, tak jsem na minimální rychlosti 3-4 m nad zemí udělal ostrou vpravo.. Rogalistům je vše jasné, pro ostatní doplním, že jsem vzal náběžkou o zem, ještě ve vzduchu se s náběžkou na zemi otočil po větru a píchnul to do svahu. Tehdy jsem ještě létal s motohelmou a byl za ní moc rád, protože jsem dostal trubkou "za uši" přímo do týla a jen mě brněla hlava. Až o rok později jsem si všiml, že mi to nějak táhne doprava, a dneska jsem po radách moudrých vytáhl náběžku a zjistil, že je lehce ohnutá. Tak jsem to srovnal. A poučení? Začátečník nemá v silném větru co dělat, i když je to jen malý kopeček. Přelétnu-li smrček 5x, o šestém pokusu to nic neříká. Když s sebou fláknu, zkontroluju vybavení dřív než za rok. Přilba přítel člověka.<br/><br/> A hned druhá příhoda - a omluva najednou. Na Stráníku startují na západ, ale vítr jde klasicky blbě na jiho-západ, západ. Děsně jim to trvá, já natěšený na lítání, netrpělivé mládí. Furt čeká, čeká, pak zkouší, zboří se mu padák, leze nahoru, zkouší, zase, a dokola. Když se mu to zase zboří a je někde pod startem a sbírá padák, jdu na start a řvu "Jdu!". Dávám tomu plnou parou vpřed, už letím a on se zvedne ze země a bác, náběžkou mu přímo do helmy. On jde k zemi a já kolem náběžky do kopřiv, zlomená trapéza. On otřesený a nasraný, já pocuchané éro a manželka se ke mě nehlásí, dělá že je cizí. Když jsem pátral co se stalo, všichni kolem mi říkali, že mě nikdo z nich neslyšel řvát ono "jdu". Zřejmě jsem si to řval jen tak pod fousy. Poučení? Na startovišti by všichni měli skutčeně vědět, že startujete a řvát znamená zejména hlasitě. Helma přítel člověka.<br/><br/> Třetí není nehoda, ale poučné je to taky. Koupil jsem starší postroj se záložákem. Lítal jsem s ním, vše OK. Pak jsem to jel na sever do tělocvičny zkušebně odhodit a přebalit. Stručně - ten záložák byl dobrý tak na záclony. Koupil jsem si nový.