Holka, mokrej piloťák, první let po kurzu - bez "navigace z vysílačky" a strach že něco po... Pud sebezáchovy jsem nejspíš nechala ten den doma. Start napodruhé vyšel, tak si tak letím, čumím po kraji a téměř nic nedělám. Nechala sem se odfouknout trochu moc do
boku kolem kopce a ve snaze vrátit se nad přistávačku jsem samozřejmě sklesala tak nízko, že sem nad lesem prováděla slalom mezi vysokými smrky. Jeden smrk se šiškama mi neuhnul a já ho lízla levýma šňúrama. A pak už to šlo rychle.
Asi 3 sekundy jsem si poseděla v sedačce, než se vrchlík sesunul
po větvích dolů. Pád přímo na zadek nebyl nic moc. První, co bylo na zemi - snaha hýbat nohama a vstát, že to rozchodím. Záda bolela, ale odešla jsem po svých.
Po kontrolním RTG a CT na mě čekal týden v nemocnici a následně
korzet na dobu cca 2 měsíce. Kompresní zlomenina L1, naštěstí stabilní, uff.
Příběh jako vystřižený z učebnice. A to nás učili přistávat na strom. Jediný co mě "utěšilo" - ten den tam zavěsili další dva padáčkáři...
|