V sobotu jsme se byli podívat za Tondou na chatě a trošičku posvahovat a domluvili jsme se, že by jsme další den mohli vyrazit na Velký Lopeník za nějakým tím stoupáčkem. Byla předpověï letového dne, tak proč ne?! Další den v neděli byly ráno nepříznivé informace, z Lopeníku oblačnost 7/8 a nevěděli jsme, jestli se to spraví a navíc foukal západ. Za chvilinku volal Petr Janků, jestli teda jedeme nebo ne a že by jel i Mira Buráň. <br /><br /> No nic, vyrazili jsme a obloha se začala spravovat, nad Velkým se během cesty udělal nádherný kumulek, tak jsme byli natěšení, že to dnes bude chodit. Dojeli jsme k Tondovi na chatu a vyrazili na Velký Koprník. Nálada na startu nebyla moc optimistická a šlo to ze západu a nebylo to bůh ví co. Tak že to aspoň sletíme. První do toho skočil Jančák, ten vyhnil až to pěkné nebylo a přistál v sedle. Potom se obětoval bratr a po něm jsem měl jít já. Bratr se držel, tak nebylo na co čekat a skočil jsem do toho taky. <br /><br /> Hned po startu to byla hniloba jak sviňa, div jsem ani stromy nepřeletěl. Přiletěl jsem pod bratra a už to začlo, vidle jak prase a rozmrdané to bylo jak hajzl. No nic, začal jsem to točit, sem tam mi klaplo ucho a snášelo to jak prase díky silnému západnímu větru. Cca 130m nad startem jsem dostal masivní frontstall a než to stihlo přestřelit, tak jsem měl twista a kravatu. Docela mazec, ještě pár sekund jsem to zkoušel rozchodit, ale země se přibližovala proklatě rychle, tak nebylo nad čím přemýšlet a hodil jsem záložák. <br /> No jo, jenže stromy na Velkém jsou proklatě vysoké a já jsem tam zůstal viset asi v 8 metrech nad zemí a objímal jsem strom. Po chvilce jsem začal stahovat padák na zem, že po něm slezu, když jsem visel na té záložce. Stáhl jsem asi 2/3 křídla a nějak jsem se oběma rukama pustil stromu a už jsem visel ve volném prostoru a rozhoupat to nešlo. No nic, chvilku jsem visel a přemýšlel, co dál. říkám, no nic a začal jsem poskakovat v postroji jako na gumě a čekal, jsem kdy se propadnu. A naráz křup, mrd a prásk a už jsem letěl vzduchem dolů a záložka na mě. Dopadl jsem na nohy a hned na zadek (požehnejte pěnovým chráničům) kupodivu i celý padák byl se mnou dole a já jsem byl v pořádku. Jen pár modřin od mrdy, jak jsem hodil záložku. Jenom můj padáček to trošičku schytal, jedna asi metrová díra a dvě menší asi 15-25 centimetrové a ještě nějaká ta vytržená šňůrka. Ale jinak nic, v pohodě. <br /><br /> Tak všichni lítejte tak, abyste tu záložku házet nemuseli, ale když už přijde na věc, tak neváhejte a hažte. Lepší zlomená noha nebo kotník, než být totálně na sračku.