Kdo je váš nový hlavní inspektor ?
    Jmenuji se Radek Václavik. Je mi 33let. Jsem ženatý a mám skoro roční dceru. Narodil jsem se v Plzni, žil jsem v Rokycanech, trvalé bydliště mám v Ostravě. V současnosti hledám pronájem v Praze a zatím dojíždím z Rokycan. Mé rodině začne teď pestrý život kočování po ČR, kdy budeme navštěvovat rodiče v Rokycanech, v Šumperku a občas se podíváme i do Ostravy. Vzdělání mám vysokoškolské, vystudoval jsem fakultu metalurgie a materiálového inženýrství v Ostravě, obory ocelářství a ekonomika a management v metalurgii.

Kdy jsi začal létat ?
    V osmdesátém šestém roce bratr přišel s nápadem, že jde na kurz rogala. A tak jsme oba absolvovali kurz závěsného létání pod vedením Rudy Komorouse z Plzně. Myslím si, že tento kurz byl důležitý pro moji bezpečnost a to jak při létání na závěsném kluzáku, tak hlavně na padákovém kluzáku (protože jsem byl spíše samouk). Od osmdesátého osmého roku jsem se stal členem Delta klubu při VŠB OSTRAVA. Od osmdesátého devátého roku jsme na kopcích vídávali divná individua s batohem, která se potom snažila odletět s hadrem nad hlavou. Dva roky poté jsem se mezi tato individua zapojil a s Karlem Janků jsme založili klub paraglidingu při VŠB OSTRAVA. Zjistili jsme že paragliding je pro studenty velice vhodný, stačilo pár korun na vlak do Kunčic pod Ondřejníkem, potom propotit tričko při výstupu na kopec a už se člověk mohl oddávat skvělým zážitkům z létání. Od té doby jsem se začal věnovat budování klubu, kde jsem měl na starost nábor studentů a jejich výcvik a ve volných chvílích jsem sám létal, ale pouze na padákovém kluzáku.

S jakými padáky jsi létal ?
    Začal jsem létat s padáky od Jardy Jindry první byl Cornisch, potom Albatros. Dále jsem létal padáky od firmy SKY; Hawk, Tornado competition a posledních pět let létám převážně s tandemy nejdříve to byl Obelix a letos Maxík.

Jak často létáš a kolik máš nalétáno ?
    Mé ženě se zdá, že pořád. Mně se zdá, že málo. Hodně času jsem strávil při výuce paraglidingu a další při tandemových letech. Při tandemových letech se mi dost často přihodilo, že když bylo počasí na dobré polétání, tak měly žaludky pasažérů mínění přesně opačné.

    K číslům: na padákovém kluzáku mám nalétáno cca 225 hodin z toho 80 hodin na tandemovém kluzáku a na motorovém padákovém kluzáku cca 65 hodin.

Jaké máš zkušenosti s výukou paraglidingu ?
    Myslím si že poměrně slušné. Nejvíce práce jsem v letech 1991-1995 asi odvedl v již zmiňovaném vysokoškolském klubu paraglidingu při VŠB Ostrava. Velice mě letos potěšilo druhé místo teamu VŠB Ostrava na MČR ve Slovenii, ze kterého jsem dva členy teamu kdysi učil létat.

    V roce 1996 jsem učil v pilotní škole BOCA sport v Donovalech. 1997-1998 jsem učil malé množství lidí na svých individuálních kurzech. V letošním roce jsem učil v pilotní škole SKY paragliders. S touto firmou jsem byl v říjnu na zájezdu ve Slovenii s letošními kurzisty, při létání nám pomáhali i místní instruktoři. Byl jsem vcelku nepříjemně překvapen zjištěním, po rozhovoru s místními instruktory, že ve Slovenii by někteří Češi s čerstvým piloťákem jejich pilotní licenci vůbec nezískali. Pro zajímavost pilotní licenci pro samostatné létání Slovinci získají až po padesáti letech s převýšením min. 300 m. Samozřejmě teď v kanceláři nepřepisuji PL3. Ale myslím si, že my inspektoři a instruktoři budeme muset výcvik ještě více zkvalitnit.

Jak je to s tvými přelety ?
    Od devadesátého šestého už nelétám výkonnostně a připadá mi, že už ani nevím, jak se létají přelety. Ale když probírám v kanceláři dvě krabice nezpracovaných výsledků Českého poháru a vidím, co čeští padáčkáři létají za pěkné přelety, tak si dávám předsevzetí, že příští sezónu něco ulétnu, ať si nemyslíte, že jsem pouze kancelářská krysa.

Jaké jsou tvoje cíle z pozice hlavního inspektora ?
    Nechci dělat velká slova o tom co udělám, ale úkoly hlavního inspektora jsou jasně dané v předpisu LA1. Mě osobně nejvíce zajímá oblast pilotního výcviku, protože na ní nejvíce záleží bezpečnost létání nás všech. Další oblastí jsou letové terény, protože bez nich si nezalétáme. Rozhodně ode mne neočekávejte, že budu pouze sedět v kanceláři a psát články do Pilota. Záleží jen na vás pilotech padákových kluzáků, abyste zasílali články a fotky o padákovém létání a já se budu snažit o to, aby se Pilot líbil i nám padáčkářům více, než "poslední dobou" ...