Pachatelé se rádi vracejí na místo činu. Stejně tak my jsme přesně před rokem byli na poznávací výpravě terénu Hrhov na východním Slovensku, moc se nám tam líbilo, a tak návrat byl jen otázkou času.
Nebudu zastírat, že jsme opět na tento hřebínek, kde začíná oblast Slovenského krasu u maďarských hranic, vyrazili s úmyslem si nejen kvalitně polétat, ale také naškudlit nějaké ty body do ČPP. Snad jen opravu k mému minulému článku - hřeben je dlouhý pouze 15km, těch 30km co jsem uvedl, snad jen když si tu zvolíte návratovou disciplínu, což však není v solidních podmínkách žádný větší problém.
V sobotu jsme startovali z našeho známého startoviště nad vesnicí Háj, ale silný vítr a turbulentní termika nám připravily pouze vybírání klapanců různých velikostí, a tak po hodince a půl jsme všichni byli rádi na zemi. Zato neděle …!
Měli jsme v úmyslu vyzkoušet startoviště přímo nad Hrhovem, a tak z důvodu usnadnění výstupu hřeben objíždíme a z druhé strany od vesnice Lúčka překonáváme mnohem příjemnější převýšení, než které by hrozilo přímým výstupem od Hrhova. Jako plánovanou trať jsem si zvolil plochý trojúhelník o délce 40km, první otočňák jsme si shodně s Pitrýskem a Petrem Řihákem napsali odpočivadlo a vyhlídku na hrhovské údolí u Sorožky, druhý pak lom u vesnice Drienovec kousíček od cikánské osady a cíl zpět start nad Hrhovem. Kluci si jako druhý otočňák zvolili startovačku Rebro, aby nemuseli při zpáteční cestě z lomu riskovat velmi nepříjemný přeskok od Háje, čímž si trať zkrátili o více než 10km.
| Celý let až k druhému otočňáku probíhal v naprosté pohodě a někdy až nudně, dostupy 2500m n.m., ustředěné stoupáky max. 6-7m/s, dvojky jsem ani netočil. Už se těším na adrenalinové nulky a půlmetry v pár desítkách metrech na Vysočině.
Jediný problém byl let právě od lomu, který jsem otáčel v hodně mrzké výšce a při zpátečním letu k Háji jsem se doslova plazil podél svahu. Hřebínek je tu totiž dost mírný a navíc předpolí tvoří spíš předbahní.
Nad Hájem jsem se však aspoň trošku zvednul nějakých 300m nad naši známou startovačku a poprvé jsem přeskočil nebo spíš skoro přeběhl v pár metrech na hlavní hřeben nad Hrhov, který je mnohem výraznější a termičtější. Startovačka nad Hrhovem byla již opět zadarmo, a tak celý let dopadl úspěšně.
Za vhodných podmínek je tu návratová disciplína 30km téměř zadarmo, 40km je trochu problém právě s oním velmi nepříjemným přeskokem. Příště to zkusím poslat ještě kousek za Sorožku, padesátka by byla prima, padák na to má, ruce snad časem taky a já mám fakt žízeň.
Ještě menší cenový postřeh pro konzumenty piva, který jsme ocenili již před rokem - ve městě Moldava se nachází nejen spousta sympatických děvčat, ale také pizzerie, kde půllitr točeného Prazdroje stojí 22,- SKK, zatímco 0,3l stojí 11,- SKK. Takovouto cenovou politiku našinec ocení. Jistě si dovedete představit partičku padáčkářů za parného dne v parku, jak si nosí jeden podnos plný třetinek za druhým …
Takže vzhůru za dobrodružstvím na východňársko ! |