Začátkem července jsme se se Šikym dohodli, že prozkoumáme také jiné letové oblasti Slovenska, než je Straník nebo Donovaly. Volba padla na Královu Holu v Nízkých Tatrách. Po celkem úspěšném letovém dni na Královce jsme na ranním briefingu uposlechli radu našeho "bigtýčra" (Šikec) a vzhledem k předpokladu sílícího jižního větru se přesunuli na hřeben Hrhova.

    Hřeben nad vesnicí Hrhov je krásný a jižně orientovaný, mezi Rožňavou a Košicemi, téměř na maďarských hranicích, ne nepodobný slovinskému Lijaku. Kromě předností má taky jednu nectnost, a to nemožnost vyjet na start autem. Díky této vlastnosti je mnohými piloty opovrhován. Nicméně podle hesla "nic není nemožné" Šikec zavelel k dobytí hřebenu autem. Vzali si ode mne koordináty startovačky a vyrazili po strmé stezce někam do lesů. Jediný já jel s přítelkyní do Jablonova nad Turňou s tím, že na start jako obvykle vyjdu pěšky (25 min. po stoupající vrstevnici). Na startu jsem byl jen o něco dříve než partička v Masoxově VW Transporteru. Podle Milanova výrazu jsem usoudil, že "zkratka byla delší, zato však méně schůdná". Několikrát museli vystoupit z auta, aby se dalo projet - no, nemusím všechno.



    Počasí bylo nádherné - posuďte sami: Tlaková výše ... Jinými slovy 1/8 kumulů asi ve 2000. Na stratu chodily termické intervaly přímo na komoru.

    "Kam to napíšeme ...?" ptali se mne, neboť já jediný terén znal. "Já píšu Drienovec lom - Soroška vyhlídka," odvětil jsem. Ambicózní to ihned opsali. Realistům jsem poradil Turnianský hrad.

    První šel Brába, hned za ním já. Oba jsme měli potíže s uchycením, ale po chvíli "okopávání šišek" (žádný tam nejsou - listnáče) a plašení jelenů (ti tam jsou) jsem se uchytil ve stoupáku asi kilometr od startu. Musel jsem se vrátit nafotit odletový bod - nádraží. Dal jsem si záležet, loni mě kvůli "nesektoru" zařízli. Brába už se taky chytil a po dotočení asi 1300m n.m. vyrazil na trať. Já chvíli za ním.

    Šikec zřejmě potřeboval dodat odvahy, tak se vysílačkou ptal, jestli jsou stoupáky klidnější než včera na Královce. Ubezpečil jsem ho, že ano (což jsem si potom dlouho vyčítal, ale v ten moment se mi to tak jevilo).

    Ale co to? V úrovni Hrhova najednou Brába zcela nepochopitelně odlétá od hřebene a míří přes celé údolí k protějšímu severnímu hřebenu. Že by nová taktická varianta? Nicméně nebyla správná, za pět minut byl na zemi. Pokračuji sám. Termika podél hřebene byla dost turbulentní.

    Nad Zádielskou dolinou uprostřed údolí nalétávám stoupák, který dotáčím něco přes 1300m n.m. a tím získávám potřebnou výšku na přeskok k hřebeni u vesnice Háj. Už z dálky vidím na místním startovišti několik rogal a taky padáky. Tento hřeben je dost nízký (asi 250m), takže se zde dá velmi lehce skončit. Termika podél hřebenu chodí v bublinách, nedá se pořádně točit. Právě odstartoval někdo z místních a začíná točit stoupák v předpolí - okamžitě za ním. No jo, to je ono! Následuje mne jedno z rogal. V pohodě ho protáčím a už mám dostatečnou výšku k dosažení prvního otočňáku - lomu u vesnice Drienovec.

    Tato vesnice je mezi českými padáčkáři proslulá svou "romskou čtvrtí". Ta se opravdu nedá přehlédnout. V dřevných dobách objevování Hrhova ji navštívili naši kamarádi Charlie s Pitrýskem. Neodvážili se vystoupit z auta …



    Po odfocení se vracím do osvědčeného předpolí pro osvědčený stoupák (po chvíli tam byl) a dotáčím tentokrát 1650m n.m. Na rozhodující přeskok dopředu na vyšší hřeben to stačí. Loni jsem tuto situaci dost podcenil a "tududum tum". Cestou zpět potkávám ostatní členy výpravy, některé však po hříchu na zemi.

    Termika už je značně klidnější a taky stoupáky už chodí výš. V úrovni startu dotáčím dokonce 2460m n.m., což je asi 3x tolik, kolik potřebuju k dosažení druhého OB. Konečně fotím cíl - a mám to! No zadarmo zrovna ne, ale doma (43,1 km PT).

    Přebytek výšky využívám k malému výletu nad maďarsko-slovenskou hranici. Po návratu vysloveně musím hledat klesáky, jinak bych asi nepřistál.

Ještě k některým mýtům:

Mýtus č.1
    Uvedenou oblast rozhodně lze považovat za civilizovanou. Obavy z romské menšiny jsou veskrze liché.

Mýtus č.2
    Představa, že na Hrhově se dá PT odsvahovat, je velmi naivní.