Je 19.7.1999 a po absťáku ze špatných podmínek na Straníku se domlouvám se Šikecem, Kuzmem a ostatními, že musíme využít ještě trošku té tlakové výše co je nad náma a vyrazit lítat s navijákem. Mám i trochu divný pocit z víkendu, kdy se mi před očima zabil na Straníku kamarád Pařez, a tak bych to rád přelítal.

    V práci nahlásím "nutný odchod" a v 11 h vyrážíme s navijákem k vesničce Nové Sady u Velké Bíteše. Je tu plocha pro zemědelská letadla dlouhá přes kilometr a pro nás je na směr JV větru, který právě foukal rychlostí asi 3-4 m/s, docela oblíbená. Však odtud také Šikec zalétl kdysi svoji "stovku".

    Po nutných menších opravách navijáku se konečně začínáme tahat nahoru. Je kolem 14 h a já se pomale cpu na řadu. Do Českého poháru si píšu cílák k zámku Konvent za Žďárem nad Sázavou, který jsem navštívil ještě jako malý kindoš. Vzdálenost 37 km se mi zdá vzhledem ke zjevně slabším podmínkám (téměř žádné kumulky a bezoblačná obloha lehce protkaná cirry) a předpokládanému pozdnímu času startu adekvátní.



    Před 15 h mě konečně táhnou kluci do vzduchu. Ale když mám asi 250 nad start, tak slyším ve vysílačce ať se okamžitě odepnu. Říkám si, asi je nějaký problém s navijákem, a vypouštím se. Po otočce však před sebou vidím práškovací letadlo asi 50m ode mne, kdy se na mě nějaký, trochu míň inteligentní zemědělec, letí podívat. Nechápe asi, že kdyby se mně navezl do vlečného lana, tak bych to jen tak nerozchodil. Po chvíli, kdy zjistil že nejsem Jožin z bažin, to otáčí a maže pryč.

    Přistávám a jdu na start znovu. Tentokrát jsem vytažen do krásné výšky 380m nad start a hned první otočkou se chytám. Fotím 2x startoviště padáků z FAI sektoru a držím se docela kompaktního stoupáčku 1.5-2 m/s do výšky 1800 ASL.



    Během točení vidím směrem na Náměšť n. Oslavou letící stíhačku a jsem rád že jsem dál od ní. Po pár minutách slyším opět ten známý hřmot z rychle letících letadel a rozhlížím se, kdepak mám očekávat návštěvu od armády. Vidím však pouze rychle letící stín nad polem.




    Pokračuji tedy co nejrychleji odsud pryč a letím směr Křižanov, kde určitě budou naši kamarádi "laminátový hlavy" provětrávat větroně. Za chvíli jsem tam a ve zhruba stejné výšce točím stoupák vedle 3 větroňů. I když mám málo volných fotek, tak se neudržím a fotím si je. Po menším dotočení do 1700 ASL Křižanov opouštím a vrhám se hrdě ke Žďáru nad Sázavou.

    Nedávno jsem si koupil pultík a v letu oceňuji jeho přednosti. Mapa, kterou jsem si barevně vytiskl v práci z GeoBáze je naprosto perfektní a bez problémů se orientuji v pro mě zatím neznámém terénu.

    Přelétám delší úsek nad lesem, stále se potácím v klesácích až 4 m/s a velice rychle se mi přibližuje vesnička Radenice. Studuji celou cestu krajinu a tak doufám, že podle svých předpokladů a teoretických znalostí natrefím na stoupák za vesnicí. Bohudík je tam a z asi 1000 ASL se bez problémů vezu trošku turbulentním a úzkým stoupáčkem 3-4 m/s rychle zpět nahoru. Tentokrát však až do 2100. Jsem šťastný a tak mi ani nevadí, že jsem si nevzal rukavice, protože ve výšce je docela přijatelná teplota pod 20 °C.

    Letím dále, zdá se, mi že vítr ve výšce zesílil, a tak mi cesta ubíhá docela rychle. Za chvíli jsem u Ostrova nad Oslavou, kde si dotáčím 1500 ASL, z časových důvodů opouštím stoupák a mířím nedočkavě ke Žďáru. Za chvíli však toho lituji a cítím, že nad blížícím se lesem padnu do silného klesáku a dokloužu nanejvýš na začátek města. Vše se mi potvrzuje a já se propadám stále níž a níž. Vzhledem k tomu, že letím do Českomoravské vrchoviny, tak se mi zem přibližuje ve stejné nadmořské výšce proklatě rychleji, než u Velké Bíteše. Přelétám les a prosím o stoupáček, třeba i nulkový. Před Žďárem mám asi 800 ASL a k zemi to je docela blízko, tak 200 až 300 metrů. Potkávám stoupavou nulku, držím se v ní, a čekám, až se něco utrhne. Po pár minutách balónování ve stejné výšce se díky větru dostávám nad město, nad kterým nemůžu potkat žádný stoupák, ani nad paneláky, které mě nikdy nezklamaly.



    Jsem však rád za nulku a už věřím, že zámek přeletím a v pohodě vyfotím z FAI sektoru. Nad fotbalovým hřištěm potkávám krásných 2 m/s. Jak to tak pozoruji dole, dokonce kvůli mně přestali hrát fotbal a množství postaviček jen stojí po hřišti se vztyčenýma hlavama ! Přeletám kýžený zámek a fotím jej.



    Potom ještě svůj neupravený ksichtík a ve stoupáku se držím dál. Mám asi 1100 ASL a plánuji co dál. Je už 16.45 h, na delší trasu nemám mapu, a tak se rozhodnu přistát. Trošku z ješitnosti to stáčím nad Pilskou nádrží, abych se předvedl před opalujícími se děvčaty. Pár wingoverů a přistávám kousek od pláže. Během minuty je můj padák kompletně obklopen malýma děckama, které létání přivádí do úžasu a věří, že jsem spadnul z vesmíru. Fotím si to velké množství děcek, držících náběžku od mého padáčku a balím. Bohužel žádná dívka mě obdivovat nepřišla a tak obklopen prcky odcházím.



    Na výpadovku ze Žďáru mě vezme nějaký dobrodruh ze Saudské Arábie, který by chtěl létání také někdy zkusit. Za chvíli jsou u mě Šikec s Kuzmem, který uletěl volných 25 km a berou mě do Brna, kde vše večer důkladně zapijem spolu s Pitryskem výbornou dvanáctkou z Plzně.

    Ahoj a zase někdy ve vzduchu !