Přístroj má krásný design. Stříbrošedá krabička má vedle sebe dva kruhové displeje (segmentové vário vlevo, napravo pak výškoměry, rychloměr, časomíra a tisíc dalších ikon a symbolů), dole vedle sebe v řadě šest ovládacích kláves. Ty se stiskají buď jednotlivě nebo v kombinaci po dvou, a to buď krátce nebo se asi dvě sekundy musí podržet stisklé. Tak se mění na displejích požadované ukazatele a provádí se také jejich nastavování. Klávesy jsou opatřeny vysvětlujícími nápisy s barevnou logikou - modré nápisy se týkají ovládání barografu, žluté výškoměrů a bílé časomíry, akustiky a ostatního. Přístroj krmí elektrickým proudem dvě 9 V baterie.
Vário má rozsah 20 m/s nahoru i dolů. Segmenty (ručičky) však ukazují jen do 8 m/s, plný rozsah indikuje číslo uprostřed displeje. Vário lze nastavit tak, aby ukazovalo buď okamžitou vertikální rychlost, nebo velké množství průměrovaných hodnot (od jedné do 30 sekund). Výškoměry jsou tři: nadmořská výška, převýšení a nulovací výškoměr (v okamžiku jeho zapnutí se nastaví na 0 a poté ukazuje výškový rozdíl vůči hladině, v níž byl zapnut).
Přístroj má paměť na 5 různých nadmořských výšek - přijdete na startoviště, kam chodíte často (např. Raná, 457 m) a stiskem jedné klávesy vyvoláte paměť, kde je tato výška. Pak jí jen necháte chvíli na displeji a sama se přenese do aktivního výškoměru. Časomíra je standardní - zobrazují se uletěné minuty a sekundy, při letu delším než 1 hodina pak hodiny a minuty. Vše se přitom zapisuje do paměti. Paměť obsahuje 10 posledních letů a lze z ní vyčíst (pro každý z těchto deseti letů): datum a přesný čas vzletu, trvání letu, maximální nadmořskou výšku, max. a min. vertikální rychlost (např. při tandemovém letu 7.4.98 na Rané jsem měl max.+3.1 m/s, min. -6.5 m/s) a pokud jste vybaveni rychloměrnou sondou, pak i max. IAS (indikovanou vzdušnou rychlost). Pamětí lze libovolně listovat tam i zpět a prohlížet si hodnoty posledních letů. V další části paměti jsou uloženy hodnoty vůbec největší dosažené výšky, obou krajních hodnot vertikální rychlosti a celkového nalétaného času za celou dobu vašeho létání, stejně jako počet letů.
Líbí se mi zpracování barogramu. Přístroj je vybavený sériovým portem pro komunikaci s počítačem nebo přímo s tiskárnou. K přístroji se dodává disketa s programem (program je udělán dost svérázně, ale budiž, je už přece jen letitý. Funguje pod MS-DOS, o WIN ani zdání) a s propojovacím kabelem. K ovládání programu mi citelně chyběl návod, metodou pokusů a omylů jsem se nakonec dobral k tomu, že jsem data barografu přehrál do počítače a hned jsem si mohl zpracovávat záznam výšky, variogram, rychlostní poláru, poláru klouzavosti, markovat a pojmenovávat různé body v grafech, registrovat osobní a letecké údaje a spoustu dalších blbostí. Když jsem chtěl ty krásné grafy tisknout, nešlo to. Pája Horníček coby počítačový odborník velkého formátu se s programem dvě hodiny mordoval a zjistil, že program tiskne systémově pomocí klávesy Printscreen. Tiskárna však takto otiskne jen alfanumerické znaky, ale nikoliv grafiku. Dal mi tedy rezidentní grafický program, díky němuž mi grafy už tisknout jdou. Jenže v úzkých proužkách a na dvanácti papírech. Jsem nešťastný a chudák Pája má před sebou další problém. Zkoušel jsem tisknout též rovnou z přístroje na tiskárnu, leč tiskárnu umím ovládat jen chabě a i když jsem na ní (laserové) dobře nastavil emulaci jehličkárny a dalších parametrů, tiskárna ne a ne tisknout. Jehličkové tiskárny, co máme v práci, zase nemají sériový port, pouze paralelní a přenastavení je prý složité. Až Pája zjistí, proč zrovna moje tiskárna tiskne tak kravsky a spraví to, budu si barogramy ukládat do počítače a tisknout je přes program BAROMASTER.
|
Přístroj naštěstí má paměť až na 78 hodin záznamu, takže můžu jet někam na 14 dní a vesele lítat jeden přelet za druhým a všechny mít uložené v přístroji; po návratu domů si je přehrát do počítače a posléze zahrnovat Ríšu Plose objemnými dopisy s doloženými přelety. Barografická data se ukládají do paměti buď každých 20 sekund (pak lze zaregistrovat až 78 hodin), každých 10 sekund (asi 35 hodin), nebo každých 5 sekund (19 hodin). Pokud jsme měli např. vertikální rychlost 5 m/s zrovna v okamžiku mezi dvěma scanovacími body, variogram tuto hodnotu nezaregistruje, ale objeví se ve výpisu extrémních hodnot pod grafem.
Klady přístroje
- velmi pěkný design (Pája: "To je nějakej kosmickej přístroj?").
- neuvěřitelně citlivé vário (doma v pokoji při nárazovém větru za zavřeným oknem lítá ručička +/- 5 m/s). Citlivost je nastavitelná.
- vynikající akustika s nastavením, odkdy má pípat při stoupání, jak má vydávat varovné tóny při klesání (těch je několik různých pro různé intervaly klesání); samozřejmě vypínatelná.
- srozumitelné a snadné ovládání pomocí kláves.
- paměť na maxima a minima hodnot za celou historii provozu přístroje, paměť na celkový nalétaný čas, paměť na posledních 10 letů.
- několik druhů provozu (padákové a závěsné kluzáky, větroně, balóny, parašutismus).
- přístroj může používat i více pilotů, každý má svoji paměť.
Zápory přístroje
- údaj váriometru (číslo) by mohl být podstatně větší, jako tomu bylo u Aircotecu Alibi.
- nealkalické baterie se brzy vybijí (vydrží zhruba 40 hodin provozu).
- baterie se z přístroje obtížně vyndavají a i zasunují.
- komunikační port by mohl být paralelní, odpadla by spousta problémů (nemusela by se např. složitě přenastavovat tiskárna a po tisku zase nastavovat zpátky); resp. přístroj by mohl mít oba porty.
- počítačový program v příslušenství je vysloveně slabý, tisk na tiskárnu vyžaduje zvláštní školení a použití dalšího programu (ještě že máme toho Páju!) včetně rezervovaného lůžka v blázinci. Přestože přístroj sám je velmi moderní a vyráběný v horké současnosti, jeho datová komunikace bohužel setrvává na úrovni roku 1987.
- je dražší než barografická altivária jiných výrobců (cena 17000,-).
|