Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat na obsah.
Kapacita baterie

    Kapacita nabíjecí baterie udává množství elektrického náboje, které je schopna baterie pojmout. Jednotkou je mAh (miliampérhodina), takže baterie s kapacitou např. 1600mAh dokáže dodávat proud o velikosti např. 100mA po dobu 16 hodin.

    Protože odběr proudu elektronických obvodů digitálních fotoaparátů je poměrně značný a pohybuje se ve stovkách mA (miliampérů), snaží se výrobci napájecích článků postupným vylepšováním či dokonce změnou stávajících technologií výroby dosáhnout co největších kapacit nabíjecích článků. Výsledkem je zdánlivá džungle možností, kterou trh nabízí.

    Články vyrobené nejstarší NiCd technologií nedosahují příliš velkých kapacit a navíc obsahují jedovaté látky, nebezpečné životnímu prostředí. Jejich další údajná nevýhoda, tzv. paměťový efekt, je ovšem naprosto nevýznamná a v podvědomí široké veřejnosti hraničí až s pověrou. Dá se očekávat, že články NiCd postupem doby z trhu úplně zmizí (na rok 2008 se údajně chystá úplný zákaz jejich výroby). Technologie NiMH dovoluje totiž při stejných rozměrech dosáhnout vyšších kapacit, aniž by byla nebezpečná životnímu prostředí.

    Zatím nejlepší, ale také nejdražší se jeví technologie Lithium-iontová (Li-Ion). Články vyrobené touto technologií mají vysokou kapacitu při malých rozměrech a tím i malé hmotnosti. Navíc její varianta Lithium-polymer umožnuje dát článkům nebo celé baterii téměř libovolný tvar, což lze s výhodou využít zejména u malých digitálních fotoaparátů.

    Alkalické nabíjecí články typu RAM snad nemá smysl v souvislosti s digitálními fotoaparáty ani zmiňovat. Jejich kapacita je sice poměrně slušná, ale maximální vybíjecí proud pro použití ve fotoaparátu bohužel příliš malý.

    Je dobré si uvědomit, že kapacita každého článku a tím i celé baterie článků stářím pozvolna klesá. Jedná se o nevratný proces na rozdíl od vlivu teploty (vyjma extrémů). Se snižující se teplotou totiž rychle klesá kapacita, po vzestupu teploty se ale opět vrací na svoji původní hodnotu. Pokud ovšem teplota neklesne např. pod -20°C (záleží na typu baterie) a nedojde tím k nevratným chemickým přeměnám uvnitř článků. Pak se kapacita celé baterie nevratně sníží téměř na nulu.

    Největším nebezpečím pro baterii, která se skládá z několika sériově zapojených článků (což jsou téměř všechny baterie), je především její hluboké vybíjení (které někteří prodejci dokonce doporučují před každým nabitím kvůli paměťovému efektu!), zejména pokud už baterie nějaký ten rok pamatuje. Kapacita některých článků v baterii totiž časem klesá pomaleji, jiných zase rychleji. Při hlubokém vybíjení klesá napětí článků s menší kapacitou pochopitelně rychleji. V určitém okamžiku tak dojde k situaci, kdy napětí jednoho z článku právě klesne na nulu, ale protože ostatní články stále ještě jakési napětí mají, protéká pořád proud stejným směrem, takže se vybitý článek začne tímto proudem nabíjet, ovšem na opačnou polaritu. Tímto procesem dochází k chemickým změnám uvnitř článku a jeho kapacita se tím rychle snižuje. Při příštím hlubokém vybíjení se tedy tento postižený článek ocitne na nule mnohem dříve, poškozuje se stále více a rychle tak o svou kapacitu přijde úplně. Je-li baterie složena např. ze 4 článků, je ztráta 25% elektrické energie okamžitě znát. Pochopitelně nejhorší situace nastane, jedná-li se o nerozebíratelný bateriový blok, ve kterém není možné tento článek jednoduše vyměnit.

    Tvrzení, že hluboké vybíjení prodlužuje životnost nabíjecí baterie, složené z NiCd nebo NiMH článků je hluboce zakořeněný nesmysl !


Podrobnější rozbor problematiky kolem nabíjecích článků, baterií a jejich nabíjení najdete v tomto článku.

 Návrat na domovskou stránku