Obrázek z digitálního fotoaparátu obsahuje miliony jednotlivých bodů s obrovskou barevnou hloubkou, což klade vysoké nároky na kapacitu paměti. Pro zmenšení velikosti výsledných datových souborů se proto používají speciální matematické algoritmy, které dokážou určité obrazové informace vypouštět a tím tato data zkomprimovat, tedy výrazně snížit velikost výsledného datového souboru. Datová komprese má tedy vliv na velikost obrázku, nikoliv však na jeho rozměry. Možnost komprese bývá obvykle zabudována přímo do elektronických obvodů digitálních fotoaparátů. Samozřejmostí je pak i u grafických editorů (např. PhotoShop, PhotoPaint).

    Podle způsobu použitého komprimačního algoritmu se může měnit formát výsledného souboru obrazových dat a tím i jeho název, přesněji řečeno rozšíření jeho názvu. Formát digitálního obrázku tedy neznamená jeho rozměry, jak bývalo zvykem u klasické fotografie, ale způsob uložení obrazových dat v souboru.

    Bezesporu nejpoužívanějším formátem je JPEG (Joint Photographic Experts Group), a to jak v digitálních fotoaparátech, tak i na internetu. Obrázky na internetu totiž musí mít pokud možno co nejmenší velikost v bajtech, aby jejich přenášení a zobrazování v prohlížeči netrvalo neúnosně dlouho. Formát JPEG se používá hlavně u fotografií a všude tam, kde nechceme narušit barevnou hloubku obrazu. Velmi rozšířený je zejména na internetu formát GIF, který už ale zasahuje do barevné hloubky obrazu a hodí se proto spíše pro kreslené obrazy (loga, nápisy, ikonky) s menším množstvím použitých barev.

    Vysoce kvalitním formátem digitálního obrazu je pak TIFF, který je používán u některých dražších fotoaparátů s velkou kapacitou paměti, protože velikost datových souborů tohoto formátu je obrovská. Profesionální fotoaparáty používají i speciální formát RAW, který je vlastně obrovským datovým balíkem vysoce kvalitních "surových" obrazových dat (10 bitů jasu pro každou barvu zvlášť), která se ve výsledný obraz musí složit až v počítači.



    Použití většiny metod komprese (JPEG, GIF) má pochopitelně negativní a hlavně nevratný vliv na kvalitu výsledného obrázku a je třeba s ní proto zacházet uvážlivě. Je tedy nanejvýš rozumné nastavit digitální fotoaparát na raději vyšší kvalitu, originály digitálních fotografií pak archivovat nedotčené a úpravy provádět pouze na jejich kopiích.