"Chčije a chčije a chčije ...," povzdechl si po několika hodinách sezení v zaparkované Avii jeden z organizátorů letošní 1. části Mistrovství České republiky v závěsném létání Olé Juříček, který s několika moravskými rogalisty zodpovědně dorazil do rakouského Greifenburgu o jeden den dříve, aby mohl oblétnout všechny otočné body a udělat jejich záběry z výšky pro ostatní závodníky. Velké kapky hustého deště vytrvale bubnovaly do laminátové střechy korby a z okapů vedle stojící budovy se s rachotem valily proudy vody. Teplota, stejně jako hladina Vavřineckého v přivezeném kanystru hodinu za hodinou pozvolna klesala a brzy všem začala jít pára od úst. "Radši se počůrám, než bych vylezl do toho lijáku," utrousil kdosi a zahleděl se přes zamlžené okno k recepci kempu s názvem "Camping Am See". A pohled to byl vskutku neveselý.



    Po poledni déšť jakoby váhavě ustal a během několika hodin se oblačnost nad údolím docela roztrhala. Vysvitlo překvapivě ostré slunce, káňata začala kroužit všude kolem a teplota rychle stoupala.

    Pohled do poloprázdného kempu hned působil mnohem optimističteji a sem tam začaly dokonce z mraků nad okolními příkrými svahy vykukovat vrcholky nejbližších hor. Jako kdyby se snad zítra mělo začít závodit nebo co.




    K překvapení všech však mraky odkryly čerstvou sněhovou pokrývku, ležící v souvislé vrstvě od výšky přibližně 1100m n.m. Nečekaná to změna proti čtvrtku, kdy na Moravě teploty vystupovaly přes 30°C a nic povzbudivého při představě, že startoviště se nachází ještě o takových dobrých 600 metrů výše.

    A zatímco po oschnutí trávy byly rychle postaveny stany a z batohů vyloveny čepice a šály v předtuše mrazivé noci, začali se v kempu postupně objevovat další čeští závodníci.