Neděle 12.8.2001
    Obloha je po ránu souvisle zatažená a i když se mraky nepohybují žádnou závratnou rychlostí, vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se poslední den závodu mělo snad létat. Stanice Luková dává teplotu 3°C a celý hřeben Chopku včetně startoviště se topí v mracích.




    Už po ranním briefingu se ale oblačnost začíná rychle protrhávat a vzhledem k poměrně optimistické předpovědi vyjíždí celé závodní pole v 11:30 lanovkou na horní stanici Luková. Základny oblačnosti se tvoří těsně nad vrcholem Chopku a na startovišti je tráva úplně mokrá od mraků, které se v této výšce ještě před dvěma hodinami válely.

    Dnešní trať měří 33.6km a je postavena s ohledem na co nejjednodušší a nejrychlejší svoz přes 3 otočné body s cílem za Kráľovou Lehotou na levém břehu Čierneho Váhu. Ve 13:20, tedy přesně v okamžiku otevření startovního okna, jde do vzduchu zatím vedoucí závodník celkového pořadí Michal Orolin, následovaný Jurajem Čiernikem a Jurajem Antoškou. Peter Hvôrka, kterému zatím na první místo chybí pouhé dva body, má opět problémy s nahozením vrchlíku a přidává se k prvním třem až s malým zpožděním, které se ale později ukáže jako zřejmě rozhodující. A zatímco Michal Orolin postupně dotáčí základnu, Peter Hvôrka a Juraj Antoška se boří hluboko pod start. Juraj Čiernik v pudu sebezáchovy přistává na svah pod startem a pomalu se šplhá zpátky na startoviště k dalšímu pokusu. Nastává vyčkávací pauza, během které Michal Orolin daleko nad údolím úspěšně dotáčí další mrak a mizí směrem k prvnímu otočnému bodu.




    Druhou vlnu startů spouští 5 minut před 14. hodinou Karel "Charlie" Vejchodský a Radek "Kuzma" Boček. Během následujících deseti minut je naprostá většina závodníků ve vzduchu, včetně razantně startujícího Jana Stehlíka alias "Hormóna", před kterým zděšeně prchající okolní turisté v panice zalehávají do trávy nohama směrem k epicentru.




    I když sedm závodníků postupně přistává v údolí, většině se daří úspěšně překonat první kritické místo, kterým je dlouhé žebro východně od startoviště. Mezi piloty na louce v údolí je bohužel i zatím celkově čtvrtý Juraj Čiernik, který je tak ze souboje o první tři místa vyřazen. Peter Hvôrka se sice po urputném boji přece jen zvedá, ale končí svůj let o vítězství už na 15. kilometru, což se pro dnešní, nakonec velmi dobré podmínky ukáže jako žalostně málo. Přelétává jej celkem 14 pilotů, z toho 5 dnes dokonce úspěšně prolétává nad cílovou páskou.




    Jako první se objevuje v cíli ve 14:20 Michal Orolin, i když celý svůj obrovský časový náskok spotřeboval u prvního otočného bodu, kde se mu dlouho nedařilo zvednout a ostatní se tak na něho dotáhli. Stává se tak absolutním vítězem letošního ročníku závodu IPC Cup, současně i vítězem kategorie Profi a získaných 20 tisíc korun se mu bude příští měsíc na svatební cestě určitě hodit.

    O dvě minuty za Michalem Orolinem se řítí do cíle ještě ze startu řádně rozjetá lokomotiva v podobě Jana Stehlíka alias Hormóna a kdo ví, jestli se na téměř 34km dlouhé trase vůbec zdržoval točením. Bodový zisk tak pro něj znamená nejen posun z desáté příčky celkového pořadí až na pátou, ale současně i vítězství v kategorii Hobby, za které pak při vyhlašování vítězů nachází v obálce rovných 10 tisíc korun.

    Se čtyřminutovým zpožděním za Michalem Orolinem přistává v cíli Karel "Charlie" Vejchodský, který se z celkově páté pozice rozhodl nasadit k trháku a díky dnešním nízkým bodům Petera Hvôrky a Juraje Čiernika se tak v celkovém pořadí dostává dokonce s více než stobodovým náskokem na 3. místo za druhého Václava Motyčku. Ten sice přistává v cíli až 6 minut po něm, ale vysoký bodový náskok mu bezpečně zajišťuje 2. místo v celkovém pořadí závodu.



    Poměrně nevídané představení ale dnes předvádí Juraj Antoška. Po startu v první skupině a pozdějším přistání na louce v údolí balí padák, vyjíždí lanovkou zpátky na startoviště, sotva 10 minut před zavřením startovního okna už jako osamělý vlk startuje a v 15:05 úspěšně přistává v cíli. V celkovém pořadí to vzhledem k jeho loňskému vítězství sice znamená "jenom" 7. místo, ale v kategorii Hobby, kterou létá, je to 2. příčka hned za Janem Stehlíkem. Třetí místo v kategorii Hobby pak obsazuje Miroslav Matovič, kterému se dnes podařilo dolétnout až na 24. kilometr trasy.

    Zpracování výsledků probíhá velmi rychle a už v 19. hodin tak mohou být vyhlášeni vítězové jak celkového pořadí, tak i jednotlivých kategorií. Kromě drobných věcných darů včetně několika rychlostních sond jsou rozdány obálky s částkami 20 tisíc, 10 tisíc a 5 tisíc korun pro tři vítěze celkového pořadí a 10 tisíc, 5 tisíc a 2500 korun pro tři vítěze kategorie Hobby. Na následující fotografii zejména vítězů kategorie Hobby se prosím nedejte zmýlit výškou postav. Vítězové nestáli na žádných stupíncích a největší šampión je pochopitelně ten uprostřed. Jenom pro upřesnění, je to ten s cedulkou sponzora v levé ruce a očividně má i největší radost.





    Po neuvěřitelně mizerném červenci nutno uznat, že počasí nakonec závodu IPC Cup 2001 docela přálo, i když se bohužel nepodařilo odlétat až tolik platných disciplín, kolik by si většina závodníků představovala. Ale létat pět dnů ze sedmi soutěžních je přece jen více než slušné. A Nízké Tatry představují nádherné terény, ať už si je člověk prohlíží ze vzduchu nebo třeba i ze země.



    Závěrem nezbývá, než poděkovat organizátorům za výborně připravený závod a také pilotům Jurajovi Kasajovi, Maťovi Škvarkovi a Robertovi Králikovi, díky kterým vznikla většina záběrů, pořízených z výšky. Největší díky však rozhodně patří sponzorovi celého závodu IPC Cup 2001, slovenské firmě IPC s.r.o., bez jejíž finanční podpory by byl tento tradiční závod včetně neobvykle hodnotných cen naprosto nemyslitelný a která mi během celého týdne zajistila bezvadné podmínky pro každodenní reportážní práci. Jestli okolnosti dovolí, rád přijedu i příští rok na další ročník a demižóny s Vavřineckým vezmu po letošních zkušenostech raději hned dva.



    Takže za rok v srpnu zase tady v Nízkých Tatrách na soutěži IPC Cup 2002.