V tříkolkách si nejlépe vedli Šinoglovi a soutěžní nováček Lukáš Hynek, s jednomístným Gryfem se suverénně trefoval Jirka Dědeček a k údivu všech skeptiků se podařilo trefit a ubrzdit v "decku" i aerodynamicky dokonalou Lambadu. Kupodivu si nikdo v této úloze svůj stroj "nezrušil" a tak mohli všichni směle pokračovat dále. Předpověď meteorologů byla na sobotu poměrně příznivá, a tak byly naplánovány dvě navigační úlohy a páteční večer věnován briefingu na první z nich. V sobotu ráno však zase prší a prší, a tak se čas startu stále posunuje. Nakonec se odpoledne podařilo splnit aspoň jednu navigační úlohu typu A1 dle propozic, tj. oblet otočných bodů po přímých úsecích s vyhledáváním tajných fotografií, znaků, písmen a s deklarovanou rychlostí. Posádky statečně snášely rozmary počasí, i když zvláště ve srovnání s rogalisty po přistání je vodník "frajer usušenej". Jedna posádka to vyjádřila slovy "vlhněme ve dvou". Hned po etapě byly i bez složité výpočetní techniky spočítány výsledky, zvečera zveřejněny, vyjasněny připomínky a proveden briefing na další, bohužel poslední den.
Tentokrát se optimistické tvrzení meteorologů splnilo, a tak od 8.00 rána hurá na trať, pro změnu tvořenou kruhovými oblouky. Stejně jako při minulé úloze dostaly posádky 8 fotografií k vyhledání v terénu, z nichž jednu před startem odevzdali. Na tratích bylo vždy 10 tajných znaků a písmen z plachet a 3 místa měření času. Délka tratí byla kolem 100 km. Obě tratě jsem vždy nakonec obletěl s vedoucím jury, abychom vyloučili možnost špatného vytýčení. Při druhé etapě jsme bohužel museli zrušit jedno měření času, protože nebyly zachyceny všechny letouny. Rovněž 1 znak nám "uklidil" v průběhu letů nějaký občan, zřejmě analfabet, který nereagoval na přiložené upozornění, že jde o znak navigační soutěže. Kupodivu však plachty nezcizil a vydal je vracejícím se rozhodčím.
Vzhledem k nedostatku času se nepodařilo realizovat třetí připravenou úlohu, ale v souladu s propozicemi jsme museli splnit úlohu spotřebovou, v tomto případě typu B1. Posádkám bylo odměřeno 4 (1-místné) nebo 6 kg (2-místné) paliva a úkolem bylo vydržet co nejdéle ve vzduchu, případně v určené oblasti hledat vytýčené znaky. Většina asi počítala s tím, že je nestihneme vytýčit, ale to se spletli. Ze tří znaků našli po dvou pouze Šinoglové a "Lambádisti," kteří ve vzduchu vydrželi nejdéle. V jednosicech si vedl nejlépe nováček Pavel Černý s Fitinou a 4-taktem Kohler. Kolem šesté hodiny večerní následovalo oficiální vyhlášení výsledků, předání pohárů za první místa a všichni měli dost času na odlety domů. Nakonec se dá říci, že v daných podmínkách jsme stihli maximum. Nelze než poděkovat za spolupráci mému kolegovi - řediteli soutěže Ivanu Lelákovi, šéfovi jury Honzovi Bémovi a týmu staro-nových rozhodčích, jehož základ tvořili Štromajer, Drozda, Frühbauer a Pujman. Rovněž si uznání zaslouží zúčastněné posádky, které vydržely nepříznivé podmínky a vše odlétaly bez průšvihů.
Potěšitelné je, že i přes poměrně malou účast se objevili noví zájemci o soutěžní létání a hned dokázali, že je nelze přehlížet. Méně potěšitelné je, že některé letouny přesahují svojí vzletovou hmotností váhový limit, daný mezinárodními propozicemi. Jejich účast na nominačních soutěžích nebude nadále možná, protože kromě jiného jim hrozí diskvalifikace při případné nominaci na mistrovství světa či Evropy.
Pro mne zůstává nejméně radostný fakt, že mi nějaký rošťák štípnul z auta foťák a vysílačku. Takže kdybyste viděli někoho s rádiem Bendix King KX-99, výr. č. 70089, dejte mi prosím vědět (já mu pošlu krabici a český návod, aby to měl kompletní).
|
