Níže popsaný test byl proveden pouze pro osobní potřeby. Nebyl prováděn v souladu s žádnými normami ani směrnicemi. Použité zkušební zařízení nebylo pro tento test akreditováno, a proto je nutné brát výsledky tohoto testu pouze jako informativní.

    Po problémech s karabinami AustriAlpin Parafly, o kterých jsem se dověděl ze serveru SkyFly, jsem si říkal, že by nebylo špatné zkusit si tuto karabinu přetrhnout, abych zjistil, jak na tom ve skutečnosti jsou. Sám jsem tyto karabiny koupil i s novou sedačkou letos na jaře a ještě jsem na nich nelétal. Zvědavý jsem sice byl, ale bylo mi trochu zatěžko je hned trhat, jelikož mám ještě v živé paměti, kolik mě i s dobírkou stály. Trochu to ve mně hlodalo, protože nejsem zrovna typ dobrodruha a představa prasklé karabiny ve 30m mě dost děsí, ale na druhou stranu jsou úplně nové. Nakonec jsem dal do diskuse na výše zmíněném serveru nabídku, že pokud by někdo chtěl svoje karabiny vyhazovat a měnit za nějaké jiné, ať mi je raději pošle a já je jen tak pro zajímavost přetrhnu.

    Jednalo se o typ Stubai Alpin, které se tvarem od výše zmiňovaných AustriAlpin Parafly vůbec neliší a mají i stejný zámek, jsou však poněkud méně popsané. Zda jde o stejný materiál nevím, jelikož jsem chemickou analýzu zatím nedělal (a asi ani dělat nebudu). Podmínky testu, které vždy velice ovlivňují výsledek, jsem zvolil co nejjednodušší a co možná nejpodobnější reálnému použití. Koupil jsem 2 metry popruhů, u kterých byla deklarovaná pevnost v tahu 2,2 tuny, ve smyčce tedy asi dvojnásobek. Počítal jsem s tím, že uzel, který na popruhu udělám, sice sníží celkovou pevnost, ale ty 2 tuny snad udrží. Jelikož jsem chtěl mít jistotu, že skutečně takové zatížení vydrží, zkusil jsem jej nejprve samostatně bez karabiny. Nevydržel. Vytáhl jsem tedy starý padák a odřezal popruhy, kterých tam bylo 14. Změřil jsem jeden ve smyčce a vydržel 1,4t. Dal jsem tedy 6 popruhů do smyčky nahoru a 8 dolů (7 jich nahoru nevešlo). Tím byl problém s uchycením vyřešen. To, že je takový úchyt krajně nestandardním řešením, je jasné, ale ocelové lano se mi zdálo jako realitě poněkud příliš vzdálené.

    Rychlost deformace jsem použil 5cm/min. Ve výsledném grafu tato deformace odpovídá utahování uzlů smyček a prodlužování popruhů. Deformace vlastní karabiny v takovémto jednoduchém uspořádání měřit nelze a ani to nebylo cílem testu (při použití průtahoměru to samozřejmě měřit jde). V průběhu testu docházelo při vyšších hodnotách zatížení k náhlým poměrně malým prokluzům uzlů (proto je graf celkově "roztřepen" a obsahuje náhlé poklesy v síle - nejpatrnější při 1,7t). Ty se utahovaly a měly za následek vznik rázů na karabinu, tzn. poněkud drastičtější podmínky než plynulý nárůst síly (tuhé uchycení by toto vyloučilo).

    Karabina praskla těsně nad hodnotou deklarované pevnosti při cca 1,84t. K lomu došlo ve dvou místech (nýtek zámku a oblouček, viz foto). Z tohoto usuzuji, že po ustřižení nýtku a tedy selhání zámku došlo k natažení teď již "otevřené" karabiny a následně k prasknutí těla karabiny (pokus jsem nefilmoval).


Podmínky měření:

rychlost deformace: 5cm/min.
teplota: 23°C
relativní vlhkost: 38%
uchycení: smyčky popruhů


Karabina:

    Karabina (obr. 2) měla v porovnání s mými úplně novými mírně vychozený zámek (obr. 3) cca 0,5mm. Barevná vrstva na povrchu byla od popruhů sedačky vyleštěna výrazně víc na straně zámku, od popruhu padáku byla ošoupaná rovnoměrně. Michal mi psal, že je 8 až 9 let stará a má nalétáno cca 160 hodin.

Obr.1: Graf závislosti síly na deformaci (filtrovaná data)

Obr.2: Karabina před testem

Obr.3: Vychozený zámek

Obr.4: Uchycení karabiny (konečné)

Obr.5: Karabina po testu

Obr.6: Detail lomu

Obr.7: Detail lomu