17.září
    Dnes mám v plánu bonbónek ostrova - vrch Pantokrator, který je se svými 906m n.m. nejvyšším bodem Korfu. Přes krásné městečko Ano Korakiana, zasazené do pohoří, po nekonečných strmých serpentinách až do Sokraki, z jehož několika taveren je pěkný pohled na severní i jižní části ostrova. Svou atmosféru mají i městečka Sgourades a Strinilas, ihned přejmenovaný pro svou strmost na Strmilov. Stromů ubývá a nastupují zejména kameny a řídké keře. Závěrečný výšlap až na vrchol je poměrně brutální, ležím na řídítkách a používám nejlehčí převod. Po necelých dvou hodinách jsem ale odměněn krásnými výhledy po ostrově i na nedalekou pevninu Albánie.

    Přímo na vrcholu je kláštěr, ve kterém celoročně žije jeden mnich, věž telekomunikačního vysílače a taverna. Sjezd dolů je báječný, jen s hrůzou zjišťuji, jak mi v prudkých serpentinách rapidně ubývají brzdové špalky. Po návratu do Dasie počítač hlásí 60km a já si jdu spolu s ostatními užívat pohodu na zdejší pláži.

    Večer pak jedeme lodí do Kerkyry, ještě jednou prošmejdit její noční zákoutí. Zdá se, že většina suvenýrů je stejných jako v jiných evropských městech, jen např. nápis Praha vymění za nápis Korfu apod. Při návratu sledujeme hašení požáru, kdy vzplála část svahu s keři pod Pantokratorem.