5.8.2006
    "Co, uf, děláte, uf, za sport, uf?" "Tak nějak všechno, nejvíce ale orientační běh," dostávám odpověď od sympatických lidiček, ke kterým jsem se přidal na začátku výstupu na nejvyšší horu Korsiky, Monte Cinto (2710m). Sice mám jazyk na vestě, ale těší mě, že jako kancelářská krysa s nimi dokáži aspoň držet krok. Na vrcholu Monte Cinta jsme tak už v časných dopoledních hodinách před tím, než se obloha zatáhne kupovitou oblačností. To, že sestup nebude jednoduchý, naznačil již výstup se svými několika strmými a naprosto nezajištěnými úseky. Když pak nad hlavou začíná hřmít, je čas co nejrychleji zmizet. První kroupy nás chytají již na konci skalních stěn, i sestup suťoviskem v dešti nic moc. Podvečerní obloha je opět čistá, není nad to zahrát si v kempu petangue a porážku poté utopit v karafě dobrého vína.













6.8.2006
    "Nepřipomíná ti ta socha spíš než Ježíše temnou postavu Darth Vadera z Hvězdných válek?" v sedle Col deVergio (1477m) je naprosto jasné, kterou filmovou postavou se sochař nechal inspirovat. "Tož, ať nás provází syla," při více než 20km dlouhém sjezdu ji budou potřebovat zejména prsty mačkající brzdy. Okolní scenérie je fantastická a rychle se měnící, piniový les střídají dramatické červené skalní masivy lemující soutěsku Spelunca, v níž se později koupeme. Sjezd končí na západním pobřeží v přístavním městečku Porto.

    "Prosím menu s moules marinés," v restauraci Le Cyrnéé s pěkným výhledem na západ slunce a servírující různými druhy zálivek ozdobené chutné mušle, rybí polévku s vynikajícím opečeným chlebem, sladký desert v podobě moučníku a zmrzlinového poháru na závěr, večer příjemně uběhl.



    V pobřežních oblastech a ve výškách asi do 1500 m najdeme především macchiu, křoviny z keříčkových růží, kručinky, vřesů, jahodníků, levandule, rozmarýnu, ostružiníku, tymiánu, vavřínu, pistácie a mnoha dalších druhů rostlin. Ve vyšších polohách narazíme v hojné míře na bukové a kaštanové lesy. Nejkrásnější jsou však bezpochyby borové lesy, které rostou i ve výšce 1800m n.m. Les končí ve 2000m n.m. Nerostou tu vůbec smrky, zato na jihu v nižších polohách patří k běžným stromům korkový dub. Bohatství květeny je zcela mimořádné a sytá sladká vůně kvetoucích křovin je zde typická. O něco méně pestrý je svět zvířat - šelmy žádné, vzácně mufloni a malý korsický jelen. Na salaších se chovají ovce, jalovice a polodivoce prasata.




7.8.2006
    "Je to jen hodně nahoru, pak trochu víc dolů a nahoru, dlouho dolů a pak už se to jen několikrát zavlní a jsme v cíli v Sagone," vlastně taková skoro rovinka, dalo by se říct. Majestátné skály les Calanches, zahrnuté mezi přírodní skvosty UNESCO, bílým pískem pokryté pláže v Arones, mys Capo Rosso, sedlo Bocca di San Martino, městečko Corgése, pláže de Stagnoli, to je jen pár fragmentů z dnešní cykloturistické etapy. Každý den je jiný, každý den nám Korsika ukazuje jinou, naprosto odlišnou tvář, což ji řadí mezi nejkrásnější ostrovy Středozemí.