Musí to být nádherný sport. Plně chápu jeho nádheru. Někdy však mám pocit, že ti hoši se chovají stejně jako naši milí DDO (dobrovolní dárci orgánů) na svých rychlých motorkách.

    Dne 4.9.2004 jsme byli na našich radioamatérských závodech na Ještědu. Zřejmě byla dobrá termika, a tak se jednomu letci podařilo dostat až na úroveň Ještěda. Nerozumím odborným výrazům, ale vzhledem k tomu, že stále "visel" na jednom místě, předpokládám, že se chytil nějakého proudění kolem Ještěda. Hezky si tam visel u anténních systémů, a tak do sebe absorboval veškerý výkon uveličen ziskem antén. Něco kolem 1 megawatu si to do něj vesele pralo. Chudák si vyčerpal veškeré limity na celý život. Možná neví o tom, že podle přísných hygienických předpisů už se nelze ani přiblížit na vzdálenost 10m od těchto antén (od spodu, kde není vyzařovací úhel antén). No budiž ...

    Křičeli jsme na něj, ale to mu nevadilo. Bohužel jsem však nestačil zachytit krizový okamžik, kdy při jedné otočce směrem na Ještěd se dostal do poryvu a do nedefinovatelného proudění kolem věže. Možná to byl "mistr světa" a přiblížení k věži na vzdálenost asi 10 metrů ho tolik nevzrušovalo jako nás.

    Nevím, jak tomu přesně říkáte, ale nějak tak si rychle sklopil uši. Už jsem se radoval, jaký budou mít příspěvek do vysílání TV Nova.

    Pánové, skutečně neblbněte ... zdraví je vždy přednější. Protože předpokládám, že onen "letec" svůj padák pozná, přikládám i fotku. Bohužel jen s teleobjektivem.

    Takže hochu ... nech se příště ozařovat ještě více. Pokud bys nevěděl, jak se to projevuje, klidně mi napiš. Mohu tě u nás v práci ozářit sice jen 17kW, ale dám ti o tom něco přečíst. Pokud nevíš, jak se chová turbulentní proud kolem tvaru Ještěda, pak se taky zastav, já ti to alespoň vymodeluji na počítači.