Pondělí 12.7.
    Ráno se zdálo, že se dnes bude konečně závodit. Na startovišti Wilkogel jsme pak čekali 3 hodiny, až byla v 15:30 disciplína zrušena pro příliš nízké základny mraků a přicházející déšť.

Úterý 13.7.
    Počasí zdá se být dobré. Vypisuje se krátká disciplína o délce 47km, protože odpoledne se očekávají bouřky. Všude v okolí vyrůstají vysoké mraky a po třetím zahřmění je disciplína zrušena.





Středa 14.7.
    Déšť až na zem a organizátoři propadají těžké depresi. Do soboty je totiž třeba odlétat ještě tři disciplíny, aby mohl být vyhlášen Mistr světa.

Čtvrtek 15.7.
    Stále prší a pořadatele uvažují o tom, že by se v některém z následujících dní odlétaly dvě disciplíny za jediný den !

Pátek 16.7.
    Letíme krátkou disciplínu, ale všude kolem je černo. Přistávám na 10. kilometru a začíná pršet. Disciplína je zrušena a je to jasné - Mistr světa nebude.

Sobota 17.7.
    Poslední závodní den. Počasí dobré tak na tři disciplíny najednou, ale organizátoři to už raději ani nezkoušejí. Letíme známou disciplínu o délce 47.5km s přistáním v Neukirchenu. Startovní znak fotím jako třetí a následující otočnák jako druhý. Potom se ale nešťastně zasekávám na jednom místě, kde se nás slétlo mnoho a stoupání se v té spoustě padáků zkrátka nedá utočit. Nakonec se konečně zvedám do potřebné výšky a pokračuju do cíle.

    V posledním stoupání se potkávám s Ondrou Dupalem a protože jsme oba z celé skupiny nejvýše, rozdáváme si to mezi sebou na závěrečném dokluzu. Mně to vyšlo a prolétávám páskou před všemi pronásledovateli ve výšce 100 metrů. Bohužel asi 20 minut za vítězem kola Kanaďanem Chrisem Mullerem.

    V cíli fotím a vyhlížím další naše piloty. Asi po 20 minutách vidím Martina Slívu, jak ladí poslední dokluz. Nenaladil dobře a přistává cca. 20 metrů před páskou - smůla. Za ním dolétá jeho věrná společnice Petra a snad ze soucitu sedá na stejné místo jako on.



    Ani nečekám na vyhlášení vítězů a jedu z tohoto propršeného místa domů. Byly to každopádně nejhůře zorganizované závody, jakých jsem se kdy účastnil. I přes špatné počasí však český tým držel pohromadě a vylétal pěknou osmou příčku v celkovém pořadí národních týmů.