Středa 3. září
    Ranní obloha byla skoro zatažená vrstevnatou oblačností a mysl mnohých závodníků ... ale to už tu asi bylo. Stejně jako včera se však ranní oblačnost velmi rychle rozpouští a modří již vědí, že dnes budou opravdu skvělé podmínky.

    Na briefingu ve 12 hodin vyhlašuje ředitel závodu speed run se startem opět na Campo Croce, otočným bodem Costalunga neboli Malá Grappa, startovním markerem Punta Musce, dále 40km na západ do Cogolla, zpět na klášter San Quore a přes Costalungu do cíle v Semonzu. Do magické stovky nám dnes bude chybět jen 3,9km.



    Ze startovního markeru odlétáme s Karlem v čelní skupince, pak ale Karel zapíná turbo a my ostatní se nestačíme divit, jak nám mohl tak rychle uletět. Podmínky jsou opravdu nádherné, dostupy do 1800m n.m. a kdo dnes točí třímetry, nemá šanci udržet tempo. Přibližně ve čtvrtině trasy si nacházím pěkný stoupák a daří se mi také se oddělit od čelní skupiny. Celý zbytek cesty mě však pronásledují jako smečka chrtů, aby mě nakonec těsně před cílem přece jen dostihli.



    Ani Karlovi zřejmě někdo vítězství nepřeje, neboť ve chvíli, kdy přilétá k předposlednímu otočnému bodu, celá oblast se zastiňuje a Karel zde ztrácí celý svůj téměř patnáctiminutový náskok. Za vítězným Aljazem Valicem tak přilétám na 4. místě, Karel je 5. a české barvy doplňuje Martin Pacejka výborným osmým místem. Ačkoliv je náš český tým pouze tříčlenný, dostáváme se díky dnešnímu výkonu na druhé místo v průběžném pořadí týmů.


Čtvrtek 4. září
    Schválně jestli uhádnete, jak vypadalo čtvrteční ráno. I dnes se však ranní oblačnost rozpouští jako mávnutím kouzelného proutku, na briefingu v campu, který byl dnes svolán již na 9:00, je rozhodnuto vyjet až na startoviště pod památníkem na vrcholu Monte Grappa a šušká se cosi o dlouhé disciplíně. V 11:30 se pak dozvídáme, že podmínky dnes budou horší než včera, a proto poletíme "pouze" 120km. Bude to race to goal ze startoviště Monte Grappa - Col di Serai - Cogollo - San Quore - podruhé přes Brentu na Tortimu - Punta Musce - a tradičně přes Costalungu do Semonza.

    Podmínky jsou skutečně výrazně slabší, kumuly se tvoří velmi sporadicky pouze nad vzdálenými vršky Dolomit a jen výjimečně nacházíme stoupáky přesahující 2-3m/s. I dostupy se zhoršily kvůli inverzi v hladině kolem 1600m n.m., takže je poměrně záhy jasné, že dnes nebude dosažení pásky zadarmo. Dlouho se držím v čelní skupině, ale při zpátečním přeskoku přes Brentu se zvedám o něco déle a zbytek cesty už letím v podstatě sám. Cesta je ale dlouhá a tak trochu s obavami sleduji, jak slunce klesá níže a níže k obzoru a GPS stále ukazuje téměř 40km do cíle. U předposledního otočného bodu jsem asi v 17:15 a hřeben, který je v těchto místech orientován jihovýchodním směrem, je v té době již kompletně ve stínu. Přesto se mi daří na posledním nasluněném žebru získat výšku potřebnou na dosažení Costalungy a dokluz do cíle. To už nevyšlo Karlovi Vrbenskému nebo Rafalu Luckosovi, kterým chybělo k dosažení sektoru Costalungy pouhých pár výškových metrů. V cíli je nakonec jen 9 pilotů včele s Federicem Nevastrem následovaným bratry Urbanem a Aljazem Valicovými. Šesté místo v dnešním kole a přistání Rafala Luckose před cílem pro mne znamená, že se v celkovém pořadí před posledním taskem dostávám na třetí pozici.


Pátek 5. září
    Poprvé za celý týden je obloha po ránu jako vymetená a je jasné, že ani poslední závodní den nás kolo nemine.