Jsem vlastníkem motoru Rotax 462. Pro nezasvěcené: jedná se o dvoutaktní dvouválcový motor, kontaktní zapalování, jeden karburátor, vodou chlazený s výkonem 52 koní. Létám s tímto motorem na dvoumístném motorovém rogale a celých 170 hodin jsem byl velice spokojen.
Pak jsem si sjednal výměnu těsnění (gufer) na příčné hřídelce sloužící k pohonu vodního čerpadla a šoupátka a současně dekarbonizaci u "servismana" pana Splavce z Ratboře u Kolína. Po převzetí motoru s jeho ujišťováním, jak je motor v dobrém stavu a jak nalétá právě na rogale ještě stovky hodin, jsem měl, pochopitelně, velkou radost. Také při jeho občasných návštěvách u nás na letišti nezapomněl pochválit, jak je motor krásně suchý a jak pěkně šlape. To vydrželo 7 hodin a 50 minut létání.
Pak jsem letěl z Podhořan do Rohozce (sólo) v ustáleném horizontálním letu ve výšce 200m, rychlost 75 km/hod., otáčky 4200/min., teplota vody 64°C, teplota výfukových plynů cca 620°C. Asi po deseti minutách letu v tomto režimu došlo k výraznému poklesu otáček a po několika sekundách se motor zastavil. Následoval nouzák s ohnutým předním kolečkem (bylo to do pšenice), odvezení a uklizení letadla do hangáru. Ráno telefonát p. Splavcovi: "Přijeďte sem, mně se ten motor asi zadřel." Překvapila mě jeho reakce a první slova: "Já za to nemůžu."
Pak přijel. První pohled patřil svíčkám. Jedna byla krásně cihlová, druhá nabalená spáleným materiálem. A hned jsem měl první závěr - to je jasně propálený píst. Druhý pohled patřil palivové instalaci. Téměř dvě hodiny se hledala závada a příčina v benzínu, oleji, pilotovi, … Našlo se jedno mikrovlákno viditelné lupou (tu měl p. Splavec s sebou) v benzínovém čerpadle, které se sice hned ztratilo, ale byl tu závěr číslo dvě. Ono se to mázlo, protože byla špatná dodávka paliva do motoru. Marně jsem chtěl vysvětlení, jak je možné, že jedna svíčka svědčí o správné dodávce paliva a protože se jedná o jednokarburátorový motor, tak co jde do jednoho válce, jde i do druhého. Panu Splavcovi toto stačilo, dál ho nic nezajímalo a odjel s tím, že on za nic nemůže a je to jasné.
Po rozebrání motoru nastalo překvapení. Ono se to "nemázlo", ona odešla klikovka. Na jednom ojničním ložisku nebyla žádná jehla, ty opustily motor přes spalovací prostor obou válců. Znovu telefonát p. Splavcovi. Teď už to zase chtěl vidět, ať to přivezu. Po prohlídce jsem se dozvěděl, že příčinou je opět benzín, tentokráte jeho kvalita. Takových klik prý už bylo - ale jen u nás, ne v Rakousku, kde mají kvalitní benzín! Dále jsem dostal rady, jak mám motor šetřit - prý slyšel, že to vůbec nešetřím a co prý do benzínu dávám za olej, že to jsou určitě nějaké sračky (to je citát). A také to, že on tyto věci dělá celý život, jeho chyba to stoprocentně není a kdybych se o motor staral, tak se to nestane.
|
A to je vlastně konec. Člověk, který těm věcem opravdu rozumí (opravuje motocyklové motory), uvedl více možných příčin, proč odešla klikovka. Včetně náhodného selhání - např. vady materiálu. Ale také možné nečistoty v ojničním ložisku, rozúhlování ojnice, opotřebení, velká vůle, chyba při montáži. A já jsem se přesvědčil o charakterových vlastnostech pana Splavce. Protože musí za každou cenu mít a chránit své alibi, jinou příčinu než benzín vůbec nepřipouští (ještě snad to, že pilot je pitomec)!
Zvažte, vážení kolegové létavci, zda ušetřit pár (doslova) tisícovek s tím, že když je problém, já nic, já muzikant. Že člověk nemá ani doklad o provedených pracech. Že je pan "servisman" ještě velice ukřivděn, co že se to o něm, jako o "profesionálovi", říká. A to jsem po něm nechtěl, aby tu opravu platil. Stačilo by mi, kdyby sám uznal, že jsou věci mezi nebem a zemí, do klikovky nikdo nevidí a stát se může cokoliv s tím, že mi vrátí alespoň ty peníze, které si vzal.
Takže nelétám, šetřím na opravu a nemohu se stále zbavit dojmu, že se na mém motoru "někdo" podepsal a ještě všude troubí do světa, jak jsem si to zavinil sám. Kdybych měl takový přístup ve svém zaměstnání, brzy jsem bezdomovcem.
Mám takovou smůlu a jsem s těmito zkušenostmi jediný nebo je nás víc? Rád se s ostatními podělím o názory i zkušenosti.
Jiří Milý, 602 128 913, e-mail: jmily@atlas.cz
srpen 2004.
|