29.8.
    Tyrkysově zbarvené moře, bílé plachetnice a motorové čluny, které se v slunečním svitu třpytí jak perly, plavání a šnorchlování poblíž bílým pískem pokrytých pláží v Costa Rei, i tak se dá užít dnešní den. V průzračném moři jsou k vidění rozličné barevné rybky a sem tam i nějaké medůzky. Na pláži hrajeme petanque a pozorujeme návštěvnice pláže, z nichž většina je německy mluvící. Nezbývá než večer na grilu připravit výbornou rybku a nechat se ovínit dalším z nepřeberného množství místních vín, příjmený relaxační den tak končí až na ránem.





    Sardínie nabízí jedinečnou sbírku svědku minulosti, ať už to jsou tajemné nuraghy, hrobky tombe dei giganti, menhiry nebo dolmeny. Jen nuraghů se na ostrově nachází na 7000, jejich původ je dodnes zastřen záhadami. Všeobecně se má za to, že nuraghy sloužily jako obydlí, nebo to byly obranné pevnosti, či snad královská sídla nebo chrámy, kolem nichž se shlukovaly chatrče. Tak si vyberme...






30.8.
    Horská městečka mají vždy svou vlastní astmosféru, působí mnohem autentičnějším dojmem než ta na pobřeží, je možno v nich pozorovat tradice a rituály místních obyvatel. Dívky a ženy stojí pohromadě, probírají nejnovější drby, posuzují nejhezčí šaty. S ostražitým pohledem pozorují své přítele nebo muže, kteří se hodně baví o fotbale, nebo si stěžují na žárlivé přítelkyně a manželky. Vychvalují kuchařské umění svých matek, které stále ještě umějí pastu připravit nejlépe.





    Z horského městečka Burcei, situovaném na okraji liduprázdného a civilizací téměř nedotčeného pohoří Sarrabus, vede drsnější kamenitá cesta do hor až na vrchol Punta Serpeddi (1067 m), ze které je úžasný pohled jednak po celém Sarrabus tak i na vzdálené hlavní město ostrova Cagliari. Sjezd zpět do Burcei je díky kamenům trochu riskantní záležitostí, dále vede kvalitní asfaltka plná serpentin zařízlým údolím Arcu e Tidu, kde je možno svištět na kole přes 70km/h. Poblíž San Priano se nachází zachovalý nurag Asoru, vábící k návštěvě svých útrob.

    Sardínie nabízí tolik vín, že sotva někoho napadne pít vína italská. Vinařství má na Sardínii tak starou tradici, jako tamní kultura. K nejlepším druhům patří odrůdy z Gallury a z vinic colem Cagliari. Mezi nejhodnotnější vína patří ta s označením DOC (Denominazione Origine Controllata, italská pečeť kvality), červené Cannonau a bílé Vernaccia a Vermentino.







31.8.
    Dorgali, staré vnitrozemské město skryté za vysokými horami, s kostelíkem Santa Caterina a tmavými čedičovými domy, nacházející se v NP Golfo di Orosei. Na kole se pouštíme podél jezera Lago del Cedrino, překvapující svou nazelenalou barvou až k prameni Su Cologne, jehož vývěr je podobný pramenu řeky Soča v Julských Alpách. Stejně jako tam i tady házím pár kovových mincí pro štěstí a po prohlídce kostelíka San Giovanni se vracím zpět do Dorgali, tuším, že tam na rohu byla jedna zajímavá vinotéka. Za chvilku také odjíždím s taškami značně obtěžkanými, zbývá naštěstí jen sjezd na pláž Cala Ganone a přesun na sever do Palau. Tukuly jsou takové fajné malé zděné kruhové stavby nabízející přespání pro dvě osoby, příjemný, trochu exotický zážitek. Návštěva výborné pizzérie se neobejde bez delší degustace vín.







1.9.
    Poslední den pobytu na Sardínii nás čeká bonbónek v podobě návštěvy souostroví a zároveň NP La Maddalena, které tvoří celkem 7 ostrovů, na kole však jsou dosažitelné pouze ostrovy Maddalena a Caprera. Po vykolení na Maddaleně se před námi otevírá scenérie plná žulových skalisek se širokými zálivy a plážemi s bílým pískem, ve vnitrozemí se rozkládá zvlněná planina obklopená macchií. Z nejvyššího bodu ostrova, 156m vysoké Guardia Vecchia pozorujeme i nedaleké pobřeží Korsiky a typické strmé skály na nichž trůní město Bonifacio.

    Most z Maddaleny směřuje na sousední ostrov Caprera, jež tolik okouzlil italského obrozence Giuseppe Garibaldiho. Nutno podotknout, že ostrov obdivoval oprávněně, bujná vegetace spolu s příjemnými zátokami ke koupání představují to nejlepší, co může Sardínie nabídnout. Ciao Sardínie, se svými divokými horami, klidnými plážemi a spoustou slunce, naprosto jedinečná.













    A jaké je subjektivní srovnání Sardínie a její menší sestry Korsiky z cykloturistického pohledu? Na Korsice nalezneme borovicové lesy, zajímavější a vyšší žulové hory a pohoří a v místních restauracích jsou mušle skutečně vynikající. Sardínie triumfuje co se týče jeskyní, bílým pískem pokrytých pláží, průzračných pobřeží a zdejší vína nemají konkureci. Kdybych se měl do této oblasti ještě někdy vrátit, zvolil bych raději Sardínii, která i z důvodu větší rozlohy nabízí více rozmanitostí.