"Je to jen čtyřicet výškových metrů a jsme tam," a měli jsme hned první den legendární výrok, který nás provázel putováním po Julských Alpách. Ve skutečnosti těch metrů bylo pochopitelně mnohem víc, ale hláška už s námi zůstala až do konce.

    O myšlence lépe poznat tento kraj světa jsem začal uvažovat v roce 2001, kdy jsem byl v Julských Alpách poprvé (tehdy ještě paragliding) a konečný plán uzrál letos začátkem července, když jsem se cykloturisticky lehce mihl v okolí Bledského a Bohinjského jezera.

    Je pátek, 5.srpna večer a naše Toyotka plně naložená horským, lezeckým, cyklistickým a vodním vybavením se líně sune po ucpané Jižní spojce ven z Prahy, kde na nás již čeká posádka druhého vozu - Tomáš a Jana. Jedeme obvyklou cestou Praha - Linz - Salzburg - Villach a opět se po překonání rakousko - slovinských hranic přes sedlo Wurzenpass ukazuje, že když v Rakousku prší, ve Slovinsku je pěkně.




6.srpna
    Za svitu slunce sjíždíme klikatými zatáčkami až do městečka Kranjska Gora (809m), jehož okolí chceme v nejbližších pár dnech poznat. Za výchozí místo rozchodné procházky si vybíráme kaňon řeky Velka Pišnica a odtud míříme vyschlým kamenným řečištěm vzhůru směrem na Kumlehovu Glavu (1782m). Jdeme nalehko jen s teleskopickými hůlkami a nezbytnou zásobou vody.

    Řečiště je zpočátku velice široké a dobře schůdné, jak však stoupáme výše, cesta se stává strmější a neschůdnější. Nejedná se o obvykle značenou cestu, nepotkáváme tady ani žádného turistu. Šplháme po kamenech, volným lezením po skalnatých plotnách zdoláváme další úseky a pořád si říkáme, že ještě tak čtyřicet výškových metrů a jsme na vrcholu.

    Po zdolání nebezpečného a drobivého, cca 10m vysokého skalního komínu se rozhodujeme ve výšce zhruba 1600 metrů další cesty na vrchol vzdát a sejít dolů. V tuto chvíli nemáme s sebou odpovídající lezecké vybavení a skála je velmi strmá a nebezpečná.







    Jsme alespoň odměněni krásnými výhledy na vrcholky hor Špik (2472m) a Škrlatica (2740m), strmě se tyčících nad údolím řeky Velka Pišnica (950m). I sestup dolů je poměrně nebezpečný, občas se skála rozdrobí v momentě, kdy to nejméně potřebujeme.

    Dostáváme se lesní cestou zpět k výchozímu bodu, počasí se poměrně rychle kazí a obloha se zatahuje šedými mraky. Rozhodujeme se kempovat na pěkné loučce kousek od kaňonu Velka Pišnica. Stany stavíme již za hustého deště a občasné večerní hromy a blesky vytváří v místních horách velmi impozantní kulisu. Vydatně prší celou noc, se svítáním ale déšť ustává.

    Julské Alpy jsou nejmohutnějším pohořím Jihovýchodních vápencových Alp, které je protkáno hlubokými údolími a typickými impozantními šedobílými skalními stěnami jednotlivých horských masívů. Nejvyšší horou je Triglav (2864m) a nachází se zde i největší slovinské jezero - Bohinjské jezero, 4,5km dlouhé a 1km široké. Samotné srdce Julských Alp je vyhlášeno národním parkem - Triglavski narodni park.

7.srpna
    Vrcholky okolních hor jsou skryty v mracích, rozhodujeme se projít kaňonem Male Pišnice (950m). Kaňon Male Pišnice leží nedaleko městečka Krajnska Gora a nepatří mezi turisticky navštěvovaná místa - kaňonem nevede ani žádná značená stezka. Cesta je zpočátku široká, vyplněna plochými štěrkovými kameny, později se zužuje a jsme tak nuceni skákat z kamenu na kámen nebo přímo postupovat přes spadlé kmeny stromů. Údolí je strmě zaříznuto mezi svahy hor Ciprnik (1745m) na straně jedné a Kumlehova Glava (1782m) na straně druhé. Obdivujeme průzračnou čistotu řeky Mala Pišnica a ke konci údolí, kdy se již cesta stává neschůdnou v důsledku vyššího stavu vody po nočním dešti, se rozhodujeme pro návrat.







    Celkem trek údolím Malé Pišnice trval čtyři hodiny a jelikož začíná pršet, volíme hospůdku v Kranjské Goře. V pozdním odpoledni se obloha rozjasňuje a jdeme ještě na procházku kaňonem Velka Pišnica, který patří mezi nejkrásnější místa v těsném okolí městečka Krajnska Gora.Cestou míjíme odbočku na vrchol Špik a dva umělé vodopády poskytující vítanou možnost ke koupeli. Údolí Velka Pišnica končí u chaty Koča v Krnici (1113m), kde nás její majitel ubezpečuje, že i další den má pršet a zrazuje nás od návštěvy hor. Myslíme si, že nemá pravdu a plánujeme vrchol Mala Mojstrovka (2332m). Kempujeme na stejném místě jako předchozí noc.