12.srpna
Prší i celý den, výbornou volbou se ukazuje návštěva sýrové farmy v Lepencích. Jsme zde očividně první návštěvníci od jejího vzniku, farmářka na nás zprvu hledí jak pět na šest, ale pak začně velice ochotně servírovat na stůl různé druhy vynikajícího domácího sýra včetně ještě teplého domácího chleba. Několik kousků take kupujeme, vše vychází až neuvěřitelně levně. Srdečně se poté loučíme s paní farmářkou ale i s našimi kamarády Tomášem a Janou, kteří již bohužel musí odjet zpět domů.
Navštěvujeme ještě vodopád v Bohinjské Bele (slap pod Iglico) a vodopád Savica (slap Savica), patřící mezi nejvyšší vodopády v Julských Alpách. Večer ustává déšť.
13.srpna
Bohinjské jezero (523m) je skryto ranní nízkou oblačností, vyrážíme na procházku po březích tohoto největšího slovinského jezera. Oblačnost se záhy rozpouští a den se stává slunečným a velice teplým, nad hlavou nám hned začne poletovat množství paraglidistů, po jezeře se rozproudí čilý jezerní ruch rybáři počínaje, výletními loďkami, skifaři a surfaři konče. Vybíráme si jednu menší opuštěnou pláž, nasazujeme plavecké brýle a šnorchlujeme nebo se potápíme. Jezero je ledovcového původu s průzračnou vodou (v letních měsících mající přibližně 15°C), pozorujeme množství pstruhů a podvodních rostlin v jejich přirozeném prostředí. Po náročném horském a cykloturistickém programu velice osvěžující zpestření.
V pozdním odpoledni obdivujeme krásný barokní a rokokový kostel sv. Ducha a autem se přesunujeme po nekonečných serpentinách 100km dále do městečka Bovec ležícím v údolí Trenty, kde kempujeme u Michala v prvním čekém kempu v Julských Alpách.
|
14.srpna
Po nočním dešti je ranní obloha polojasná, zavrhujeme canyoning, který jsme měli připraven pro případ deště a raději volíme cykloturistiku údolím Trenty k pramenu řeky Soče, o které se říká, že patří mezi nejkrásnější řeky ve Slovinsku a možná i celé Evropy. Na kole vyjíždíme z vesničky Soča (487m), mírným stoupáním podél soutěsek řeky Soča se dostáváme až do Trenty (620m), kulturního a turistického střediska oblasti. Odtud cesta výrazněji stoupá až ke Koče pri Izviru Soče (876m), z níž po čtvrthodině lesní procházky obdivujeme skalní propadlinu hlubokou asi 8m, mající tvar přírodní studny, ze které vyvěrá krásný pramen řeky Soča, typický svou nazelenalou barvou. Házíme pár tolarů pro štěstí, cestou zpět navštěvujeme nedalekou botanickou zahradu Alpinum Juliana, kde máme možnost se pokochat květenou Julských Alp. Smutnou válečnou historii tohoto území přípomíná hřbitov v Trentě, věnovaný partyzánům, padlým v průběhu obou světových válek.
Po návratu máme na kole ujeto příjemných 40km, nezbývá než trochu zrelaxovat před cestou zpět domů.
Vyrážíme v podvečer přes sedlo Predel, za Villachem začíná prudká bouře, navíc je provoz z dálnice odkloněn a objíždka je svedena do Lienzu, vracíme se tedy méně obvyklou trasou přes Brenner - Innsbruck - Munchen - Plzeň - Praha, po více než 900km řízení v dešti jsem velmi unaven. Ještě že je začátek pracovního týdne a za hodinu musím být v práci.
|
