Čtvrtý soutěžní den byla olověná obloha všeříkající. Kolo zrušeno a náhradní program v podobě turistiky a volejbalového turnaje byl příjemným zpestřením.



    Navštívili jsme Črno jezero nedaleko od startoviště Veliki vrh. Jedná se o malebné zákoutí uprostřed rašeliniště.









    Odtud jsme pokračovali do nedalekého olympijského střediska Roglo. Název však není odvozen od rogala, ale znamená roh. Příjemné bylo, že až na začátek naší turistické vycházky jsme mohli nastoupat až do výšky 1500m autem a prakticky se přesvědčit o skutečně prostorných možnostech přistání v horách.







    Zde jednotlivé skupinky podnikly turistický výlet dle kondice od 10 do 30km, ale prakticky všichni navštívili místní zajímavost - Lovrenška jezera, což je rašeliniště s klečí na náhorní plošině ve výšce 1500m s malými černými jezery. Trochu překvapivé bylo značení turistických stezek, byli jsme rádi, že máme mapu, protože některé turistické značky jsme potkali až po 5 km.





    Navštívili jsme vynikající stylovou restauraci pod Roglo, kde prodávali 10-ti pivo, které bylo tvořeno asi 1,5m vysokým skleněným válcem s dřevěným stojanem a malou pípou, takže si společnost mohla točit piva podle potřeby a číšníci se tak nenaběhali. Již z kraje jsme zapomněli uvést, že místní vaří vynikající houbovou polévku. V této restauraci ji měli naprosto nejlepší. V Kebelji mezitím vrcholil turnaj ve volejbale. Nudící se Pedrův fan klub objevil v blízkém obchůdku překrásné samolepky v obrovském množství 1067 ks za neuvěřitelně příznivou cenu. Než Pedro dohrál volejbalový match, aby mu udělal radost, nalepil mu nálepky úplně všude, kam ho napadlo i tam, kam ho nenapadlo. Například na každou cigaretu, na každé volné místečko v jeho Renaultu včetně oken, světel a zrcátek, na fotku do pasu, zubní kartáček a pastu, do postroje, ale i na přístroje. Pedro s radostí a příjemným překvapením nachází tyto nálepky dodnes a těší se, čím ho fan klub překvapí příští rok.

    Pátý soutěžní den se počasí umoudřilo, ale bohužel opět ve 200 km vzdálené oblasti Primorje na Kovku.

    Po předchozích zkušenostech s pozdním vypsáním disciplíny se vše časově posunulo a tak mohlo být odstartováno třetí vypsané a první soutěžní kolo. Disciplína byla vypsána na 69,1 km s 5 otočnými body: Otlica hřeben - Hieronim - Otlica - Podnanos - Goča a cílem byla Ajdovščina. Toto kolo bylo atraktivní hlavně pro diváky, protože trať vedla v přehledném terénu a peleton kluzáků prolétával několikrát v malé výšce nad hlavami diváků - fanoušků na startovišti. Mezi velké fanoušky patřila i skupinka nedaleko hnízdících supů, kteří při hledání mršin rekognoskovali startoviště, jestli se tam či poblíž nějaká nenachází. Předváděli se tak dokonale, že někteří závodníci využili jejich přítomnosti a opisovali při točení. Foukal slabý jih a disciplína se víceméně odsvahovala po hřebenech v okolí Ajdovščiny. Zajímavý byl oblet třetího otočného bodu Otlica, který byl posunut asi 1km za hřeben na náhorní plošině, při jehož obletu se piloti pohybovali v malých výškách nad terénem a mohli lidem cestou koukat do oken, co mají k obědu. Tato disciplína mi připadala velice snadná, příjemně utíkala nad pěkným terénem. Jen mě překvapilo, že jsem nakonec, díky fatální navigační chybě, kdy jsem svým budíkům nevěřil, že je to na otočňák ještě 10 km když ho vidím přímo pod sebou, do cíle nedoletěl. Celkově to bylo velmi pěkné polítání. Do cíle doletělo celkem 22 pilotů, z toho 11 českých. Kola se zúčastnilo 50 pilotů. Pořadí bylo následující:

Slovenia open (první 3 celkově a nejlepší 3 Češi)
1.Weissenberger Tom, AUT
2.Gričar Primož, SVN
3.Bareš Radek, CZK
4.Vyhnalík Dan, CZK
8. Nedoma Pedro, CZK

MČR v ZL
1.Bareš Radek
2.Vyhnalík Dan
3.Cipra Michal





















    Naši piloti podali v tomto kole svůj standardní výkon. Vynikající výkon podal Jaroslav Forman, který po několikaleté přestávce a na starém stožárkovém kluzáku doletěl téměř do cíle a obsadil pěkné 12. místo v MČR.