DHV tedy doporučila, aby klesání ve spirále bylo vyučováno pouze nad vodou při kurzech krizových režimů a aby do výuky nebyli bráni začátečníci. A ještě dodala, že spirála by měla být používána pouze v krajním případě jako prostředek záchrany a v každém případě by měla být ukončena ve výšce alespoň 300 metrů nad zemí.

Další faktory ovlivňující stabilitu spirály
    Tohle všechno zní dost složitě a navíc se ještě připojuje spousta dalších důležitých činitelů, které mají vliv na stabilitu ve spirále.

1. Nastavení prsních popruhů - čím jsou popruhy nastaveny delší (na větší šířku), tím ochotněji bude křídlo vybíhat ze spirál. Poněvadž piloti střední třídy zpravidla létají s nastavením popruhů na menší šířku (na úzko), může to docela dobře být jedním ze spolupůsobících faktorů při některých tragických nehodách.

2. Hmotnost - křídla se chovají ve spirále méně stabilně při větším zatížení vrchlíku.

3. Křížové popruhy dělají křídlo ve spirále méně stabilním. To se týká i systému ABS, který většina pilotů používá.

4. Rychlost s jakou pilot zatáhne za řidičky při uvádění křídla do spirály.

5. Míra přenesení váhy pilota, a to nejenom při vstupu do spirály, ale také v jejím průběhu.

6. Poloha těžiště pilota. Čím níže se těžiště nachází, tím ochotněji bude křídlo setrvávat ve spirále. Toto je velice důležité uvážit při umisťování případné zátěže.

    Certifikační organizace se sice snaží co nejlépe otestovat křídla standardními způsoby, které odpovídají tomu, jak s nimi piloti většinou létají. Ovšem ve světle všech zmiňovaných parametrů se dá snadno narazit na křídlo, které se za určitých okolností bude chovat ve spirále nestabilně. Kvůli zvyšujícímu se počtu nehod v souvislosti se spirálami DHV stále zpřísňuje certifikační testy právě se zřetelem na stabilitu ve spirále. Křídla, která by před rokem ještě obdržela certifikační stupeň DHV1-2, dnes už testem v téže kategorii neprojdou.

Doporučení
    Domnívám se, že mnoho tragických nehod, které zaznamenáváme na křídlech střední třídy, zapřičiňují středně pokročilí piloti, kteří se nešťastnou náhodou dostanou do převrácené spirály. Vysoká rychlost klesání a velké přetížení je natolik překvapí, že ztuhnou a celou dobu až do země nepodniknou vůbec nic. To samozřejmě není dobrý stav! Naštěstí mohou piloti dodržováním několika jednoduchých pokynů těmto problémům zabránit.

1. Klesání ve spirále patří do kategorie pokročilé pilotáže a neměli by jej provádět začátečníci s malým počtem nalétaných hodin.

2. Nácvik spirál by měl být prováděn během kurzů krizových režimů nejprve nad vodou a teprve potom nad zemí.

3. Jediné, co je třeba udělat pro opuštění spirály, je přenést váhu směrem ven ze zatáčky. Čím dříve spirálu ukončíte, tím snadněji to půjde.

4. Ve spirálách s mimořádně vysokou rychlostí klesání se tah v řidičkách může natolik zvětšit, že pilot nemusí mít dostatek síly ke stažení vnější řidičky. V takovém případě je třeba nejdříve zkusit stáhnout vnější řidičku oběma rukama. Když už všechno selže, házejte záložák. Mnoho pilotů, kteří během roku 2003 zahynuli při spirále, vůbec nepoužilo záložní padák. A pamatujte - velké přetížení může znemožnit normální uvažování.