Všichni máme rádi létání. Někdy se ale bohužel události nevyvíjejí přesně tak, jak jsme si naplánovali a náš let je zakončen úplně jinou aktivitou - např. procházkou v džungli nebo plaváním. Jistě není třeba vysvětlovat, že přistání ve vodě je životu nebezpečné. Ale dokonce i taková nevinná událost, jakou je vyválení se v sotva po kotníky mělké vodě na okraji pláže, může být velmi mrzutá - pro vaši peněženku. V dnešní době má každý průměrný paraglidista či rogalista s sebou ve vzduchu přístroje za hromadu peněz. Trocha slané vody a tyto přístroje se stávají úplně bezcennými. Stačí jen několik kapek a je to. Na východním pobřeží Spojených států sice existují "bazény první pomoci" pro vrchlíky pilotů, kterým přistání nevyšlo úplně nejlépe. Ale než přijedou, je už příliš pozdě pro jejich přístroje nejvyšších technologií. Jestliže si ale víte rady, jak si počínat při zaplavení vašeho přístroje vodou s rozpuštěným chloridem sodným, můžete s úspěchem zachránit svůj majetek. Ovšem ne vždy. Určitá dávka štěstí tady přece jen hraje svoji roli. Činnosti popsané níže by se sice daly nazvat akty zoufalství, ale rozhodně stojí za vyzkoušení. Jakmile se totiž přístroj ocitl ve slané vodě, nedá se toho už příliš mnoho zkazit.

    Bezprostředně po zaplavení je tím nejdůležitějším rychlost vyjmutí baterií. Rozhodně se nezdržujte zbytečným vypínáním přístroje. Je to jednak neúčelné, protože slaná voda je výborný vodič a spolehlivě přemostí kontakty vypínače bez ohledu na jeho polohu, ale navíc můžete vypínač i zničit. A co je nejhorší, je-li kryt přístroje alespoň částečně vodotěsný a nastala již prodleva několika minut, proces elektrolýzy už naplnil útroby přístroje výbušnou směsí vodíku s kyslíkem a jiskra vypínače je tím posledním rozhodujícím impulsem k následnému výbuchu.

    Prvním úkolem je tedy vyjmutí baterií. I když máte na tuto akci ve skutečnosti k dispozici jen několik málo sekund, máte ještě šanci uspět. Veškeré další úsilí má pak smysl jedině tehdy, jste-li dostatečně rychlí při vyjmutí baterií. Takže baterie rychle ven a nešťastný přístroj okamžitě ponořit do nádoby s čistou vodou. Ponechejte jej ponořený asi 15 minut a občas s ním trochu míchejte. I kdyby to nakonec nepomohlo, jistě alespoň přilákáte zástup zvědavců a můžete vybrat mírný poplatek za předvedený výstup. Pak už si můžete trochu odpočinout. Sednete do auta a zajedete k nejbližší benzínové stanici, kde koupíte pár litrů destilované vody. Touto destilovanou vodou pak nahradíte stávající nálev. Od této chvíle už se postup začíná lišit podle toho, o jaký přístroj se jedná.



    Přístroje s mechanickými a optickými součástkami (např. fotoaparáty) ponechejte ve vodě, nádobu naplňte až po okraj, utěsněte a předejte specialistům na zatopená elektronická zařízení. Inzerují v časopisu pro potápění s názvem Scuba. Obyčejný servisní technik by vás poslal někam jinam.

    Jedná-li se o moderní jednookou zrcadlovku (SLR), vůbec se netrapte a darujte ji tříletému dítěti. Když se na vás za to usměje, oplaťte mu také úsměvem. Uzavřete tím dobrý obchod!

    S vysílačkou, variometrem a podobným přístrojem máte mnohem větší šanci i bez profesionální pomoci. Ponechejte je ponořené v destilované vodě po dobu asi dvou hodin a několikrát promíchejte. Potom je krátce ponořte do methylalkoholu, vyfoukejte stlačeným vzduchem a vložte na čtyři hodiny do trouby (nikoliv mikrovlnné!) zahřáté na 50°C. Po vychladnutí postříkejte všechny kontakty, vypínače, potenciometry a kovové části vodoodpudivým mazacím prostředkem. Pozor na vysokofrekvenční součástky, tlakové senzory a měkká tlačítka. S těmi by pak mohly být potíže. Teď tedy stojíte před okamžikem pravdy. Ve většině případů všechno funguje jako na drátkách! Často až na reproduktor s papírovou membránou, která bývá poškozena a je nutné ji vyměnit. Jestliže ale přístroj nepracuje vůbec, nezbývá, než navštívit odborníky.

    Obzvláštní pozornost je třeba věnovat uzavřeným nabíjitelným bateriovým blokům. Berte zde prosím slovo "uzavřený" s určitou rezervou. Blok propustí slanou vodu dovnitř, kde zůstane spolehlivě uzavřená přesně podle názvu. Takový akumulátorový blok je potenciální hrozbou vzniku požáru a brzy nastane jeho selhání, často doprovázené výraznými zvukovými i světelnými efekty. Pro představu, co se může stát, vám můžu (za malý poplatek) ukázat svoji vysílačku. Eliminovat faktor časované bomby musíme úplným vybitím bloku pomocí automobilové žárovky nebo podobné zátěže. Nikdy blok nezkratujte! Dokud není úplně vybitý, mějte stále nasazeny brýle a rukavice, blok může explodovat kdykoliv. Po vybití blok rozeberte, vymyjte, vyčistěte a opět smontujte. Jestliže se touto činností nechcete trápit, vyhoďte jej! Pozor - žádný z utopených přístrojů už není úplně v pořádku, i když tak třeba vypadá. Už nikdy mu stoprocentně nevěřte! Nejefektivnějším, ale současně nejméně etickým řešením je rychle přístroj prodat nějakému nadšenci. Jestliže si jej přesto hodláte ponechat, vyměňte všechny izolované vodiče uvnitř přístroje (obvykle jich tam mnoho není) nejpozději během jednoho měsíce. Slaná voda totiž nasákla pod izolaci a neexistuje žádný způsob, jak ji odtamtud dostat. Po zapnutí přístroje pak začne požírat jádro vodiče překvapující rychlostí. Konektory a pájené spoje se obvykle zničí během několika týdnů. Po výměně vodičů je možno ve většině případů očekávat opětovné zvýšení spolehlivosti na původní.

    A poslední rada na závěr. Jestliže vám někdo nabízí elektronický přístroj z druhé ruky, hledejte očima zelenomodré usazeniny chloridu měďnatého kolem kladných pólů. Najdete-li je, zdvořile odmítněte nabídku i kdyby vypadala jako obchod století!