Pondělí 1. května
    "Dva stejky a tri chlebíky - osemdesať korún !". No nekupte to. Celý hangár na parkovišti na Straníku se proměnil v samoobslužnou restauraci plnou všelijakých lákavých vůní, ve které pořadatelé závodu Michal Orolin a Palo Vavro zapisovali přihlášující se české a slovenské závodníky. Hodinu před polednem už čítala startovní listina celkem 42 jmen.



    Při briefingu na startovišti byla vyhlášena první disciplína závodů, cílový let s návratem s otočným bodem u Krásna nad Kysucou a cílem v Tepličce pod Straníkem, celkem tedy 36km.



    Protože postupně startující "kontrolní chrousti" vytrvale mizeli pod úrovní startu a po čase se vraceli zpocení a udýchaní odkudsi ze zdola, závodníci s rozbalováním padáků vůbec nespěchali. Někteří dokonce vypadali, jako by si ve Svátek práce vyrazili s přáteli na májový výlet.




    Konečně si na startu rozložil padák Juraj Kleja a ostatní závodníci zpozorněli. Ovšem naprosto zbytečně a i Jurův klidný úsměv na tváři těsně před startem ledacos napovídal.




    Přesto, že ostré slunce vydatně rozpalovalo jižní svahy Straníku, udržení se ve vzduchu bylo krajně obtížné. Chvílemi to už sice vypadalo, že se první závodník dostane konečně alespoň kousek nad start. Ale i když někteří přihlížející nejenom bedlivě sledovali Jurovo statečné počínání, ale dokonce drželi i palce, balil už po 15 minutách závodník se startovním číslem 123 padák na poli u Tepličky.

    Na startovišti pak zavládl opět klid a nejdůležitější činností bylo zaujmout co nejpohodlnější vyčkávácí pozici.



    Kolem 13. hodiny se nad Terchovou vytvořila první bouřka a během necelé půl hodiny nad Vrútkami druhá. Jako z udělání se obě rychle začaly blížit ke Straníku a v okamžiku, kdy "to začalo zabírat," vrhl se do vzduchu Tomáš Lednik a za ním hrstka dalších nepromokavých odvážlivců, zatímco ostatní už začínali pomalu balit. Sotva se ale čtyři závodníci zvedli asi 50 metrů nad start, bylo kolo zrušeno.




     Všichni rychle posedali zpátky na start a nastalo horečné balení, následované hromadným úprkem celého závodního pole do hangáru u parkoviště, ze kterého už voněly klobásy a stejky na roštu, v obrovském kotli bublal guláš, pivo teklo proudem a kuchař se najednou nestačil otáčet.




    Zatímco se venku rozpršelo, u stolečků pod plechovou střechou bylo plno a hangár doslova praskal ve švech. Stejky se ani nestačily rožnit a guláše z obrovského kotle rychle ubývalo.

    A protože předpověď na zítra slibovala slabý východní vítr, začalo se polohlasně hovořit o startovišti na Martinských holích.