Odpolední lítací strana není tak vysoko jako ranní, zato se tam musí po svých. Je to "jen" svahování. Boty na odpoledním startu už nejsou potřeba, vždyť se přistává na pláži u moře pod slunečníky. Lítáme, než máme žízeň, a pak šupky dupky na pivečko. Máme přece dovču!

    Rád bych psal dál, ale kdo to bude asi tak číst, když za okny poletuje sníh? A tak raději přidám pár foteček, abych přiblížil atmosféru Yelapy, když kamarádi dovolí.


To máme na týden:





Na pět minut:





Jdeme na parkoviště pro ranní start.





Je zdravé a zatím šťastné.





Cesta na start bývá velice kluzká, ach ta doprava.





Pod mrakem.

V mraku.




Nad mrakem.




Do nebes.




V nebi.




V moři.




Z nebe.




Na zemi.




Tam.




Yelapa, Puerto Valarta, Mexiko a já.