Čtvrtek 13.3.2003
    Po včerejším odpoledním sledování výrazné skvrny na Slunci, dramatickém přistání nejmenovaného českého aviatika na záložáku přesně na přistávačku a hlučném svařákovém večírku pod širým nebem hluboko do noci by snad dnešek už ani neměl přinést nic zajímavého. Jak se ale později ukáže, opak bude pravdou.



    Navzdory předpovědím některých pesimistů je od rána v Bassanu úplně jasno a první chmurky začínají naskakovat už kolem deváté hodiny ranní. S ohledem na severní vítr je dnes vybrán jako startoviště opět terén nad Campo Croce v nadmořské výšce 1200 metrů, který je dobře ukrytý v závětří hřebene a termika si zde vytváří svoje vlastní proudění.

    "Dnes to vypadá zajímavě, asi se poserem," hodnotí pak situaci na startovišti někteří z účastníků včerejšího alkoholického večírku. Vítr na startu totiž výrazně mění směr i rychlost a vznikající chmurky jsou rychle hnány severním větrem dopředu před hřeben.

    V očekávání silných podmínek je na briefingu vypsána rekordní disciplína se dvěma otočnými body a celkovou délkou 71.5km. Poletí se tentokrát více než 30km směrem na západ až k vesnici Santorso a cílem bude jako obvykle páska za vesnicí San Eulalia. Startovní okno bude otevřeno od 12:00 do 13:00 a startovní bod od 12:20 do 13:20.

    Jako první se dnes bezprostředně po otevření startovního okna odlepuje od svahu Honza Habermann a vzápětí dravý termický čertík muchlá vrchlíky třetině startovního pole. Teprve po rozmotání šňůr startuje i většina favoritů.

    O co méně je dnes v silnějším větru kotrmelců na startu, o to více je v turbulenci všelijakých klapanců a negativek. V twistu vypadává vysoko nad hřebenem ze stoupáku Štefan Bendík, navíc s kravatou na levé části vrchlíku. Nejprve to vypadá na záložák, ale díky velké rezervě výšky Štefan nejprve rozmotává sám sebe a potom dokonce i přehozenou šňůru.



    Už 40 minut po zavření startovního okna je ale nucen Štefan Bendík přistát pod kopcem, když se vrací z trasy pro nový zápis špatně zaznamenaného startovního bodu a v zesilujícím větru už nemá šanci se probít znovu na trať. Sotva dvě minuty po něm přistávají i oba bratři Vyparinovi, kteří s obtížemi startovali až v samém závěru startovního okna. Větrný živel byl tentokrát silnější.



    Termika je dnes extrémně turbulentní, za vše hovoří údaje z paměti variometru Tondy Pallase. Největší stoupání 9m/s a největší klesání 9.5m/s. Jeden z polských závodníků hází na trase záložní padák, druhého Poláka sbírá pořadatel František Horčička po pádu v negativce z bramborového pole. Vše naštěstí bez zranění. Odřený nos a rozbité brýle po dramatickém přistání jednoho z českých pilotů jsou už jenom drobné věci.

    I když dostupy dosahují až 2400m, ke 33km vzdálenému prvnímu otočnému bodu se proti větru daří probít jenom 25 pilotům. Cesta zpět ale kupodivu není o nic jednodušší a u druhého otočného bodu na 68. kilometru jsou ve vzduchu už jenom čtyři piloti. A protože David Ohlídal je nucen přistát 1400m před cílovou páskou, dolétávají nakonec do cíle pouze tři závodníci. Nejrychlejší z nich je Juraj Kleja, kterému prolétnutí celé trasy trvalo 2 hodiny a 41 minut, což představuje rychlostní průměr 26km/h. Výrazně tak zvyšuje svůj náskok na čele celkového pořadí závodu. O 11 minut později přilétává do cíle Mirek Varvařovský a v celkovém pořadí se tím posouvá z třetího na druhé místo. Za dalších 23 minut se nad páskou objevuje ještě Karel Vrbenský a bodový zisk jej tak vynáší z 26. na 11. příčku celkového pořadí. Dnes večer rozhodně bude v pizzerii co zapíjet ...