Sobota 13. října
    Sobotní ráno je nějaké ospalé. První piloti se začínají trousit s bágly na zádech až po deváté hodině a náklaďáky se dnes plní nějak hrozně pomalu. Slunce se už dávno vyhouplo nad hřeben a začíná zase pálit. I první výjezd na kopec je dnes nějaký opožděný. Že by snad únava po třech dnech létání?




    Dnes se opět startuje z vyššího i nižšího startoviště a pro zájemce o polykání kilometrů je dokonce vypsána krátká disciplína. I když stoupáky jsou dnes taky nějaké znavené a jejich rychlost jen zřídka přesahuje 6m/s, na bezoblačném nebi se dá točit až do 3000 metrů. Na polovinu října poměrně slušná výška.





    Ve vlhkém mořském vzduchu je z velké výšky vidět silný opar a vítr ve vyšších hladinách má dnes výrazný jihovýchodní snos. Teplota ve výšce 3000 metrů klesá na několik stupínků nad nulou, zatímco dole na pláži je už v poledne přes třicet.





    Se zaujetím sleduju už několikátý den precizně vykalibrovaná přistání místních tandemistů. Nesedají na pláž do písku, ale na travnatý plácek tak asi 10x10 metrů nebo rovnou na chodník. Naprosto těsně líznou střechy krámků, protáhnou se štěrbinou mezi vysokou nafouknutou plechovkou Red Bull a vedlejším stromem, narychlí to k zemi a za obvyklého bezvětří přistávají zabržděním do zhoupnutí tak, že pasažér nemusí udělat ani krok. To je zřejmě ta každodenní praxe ...

    Nad pláží se dnes kromě motorových rogalistů a modelářů předvádějí i motorové krosny Viktora Procházky, a to hned tři najednou. Spolu s Viktorem letí v sestavě i David Bzirský a Martin Kokeš. Upoutaný horkovzdušný balón dnes pendluje neustále nahoru dolů a vozí zájemce na vyhlídku do výšky asi 50m nad pláž. Současně probíhá akrobatická soutěž paraglidistů v předepsaných figurách.





    Z dálky se od moře zvolna blíží jeden z motorových paraglidistů a v duchu obdivuju odvahu, s jak malou výškou se pustil tak daleko na moře. Při náhodném vysazení motoru by rozhodně neměl žádnou šanci doklouzat ke břehu. Přilétává blíž a hele, vždyť on nemá krosnu ani vrtuli. Tak to bude zajímavé! Pláž se pomalu blíží, ale hladina moře se blíží mnohem rychleji. Teď chudák v zoufalství skrčil nohy a zadkem za sebou začíná vytvářet zpěněnou brázdu. Dobrých 50 metrů ke břehu ale jistě neujede. Potápí se a vrchlík padá před něj. Z pláže se okamžitě vrhá do vody několik turistů a z dálky se rychle blíží dva motorové čluny. Bílá přilba se statečně drží nad hladinou a už ho mají.



    "Hele, mám u tebe 200 dolarů, to jsem předváděl kvůli tobě," přichází ke mně asi za deset minut Mirek Pechmann v promočené kombinéze a s napitým váriem v ruce. No to mě teda podrž! Češi se ráchají oblečení ve Středozemním moři. Mirek se úspěšně pokusil daleko od břehu o skutečně vydařenou spirálu, kterou mu bylo líto zrušit. Rozmyslel si to až ve chvíli, kdy už z malé výšky začal rozeznávat i ryby pod hladinou.





    Večer je v baru Cloud 9 skutečně nacpáno a ke slovu přichází i barová tanečnice, která si s neskrývanou radostí nechává od pilotů strkat bankovky prakticky kamkoliv.