Pomocí této dvojice kláves je možno přímo zvětšovat či zmenšovat měřítko mapy, aniž by bylo nutné vstupovat do menu systému a nastavovat měřítko číselně. "Page", "Quit", "Enter/Mark" a "Goto" jsou notoricky známé klávesy všech přístrojů GPS. Zbývá již jen centrální vypínání přístroje a univerzální tlačítko "Menu", díky němuž je možno ke každé zobrazené stránce vyvolat jí odpovídající okno s bohatou nabídkou funkcí. Dvojí stisknutí tlačítka "Menu" vyvolá okno hlavní nabídky systému, zatímco delší stisk klávesy "Page" přetočí údaje na obdélníkovém LCD zobrazovači ze zobrazení "na šířku" na zobrazení "na výšku". Velmi prosté, jednoduché a vysoce účelné.

Komunikace s okolím
    Přenášení dat mezi jinými přístroji Garmin a přístrojem Garmin GPS III Pilot probíhá naprosto hladce, spolehlivě a bez jakýchkoliv problémů. Komunikaci s počítačem bohužel nebylo možno vyzkoušet, protože Garmin GPS III je neobyčejně mlsný a nespokojí se s lecjakým software. Je to pochopitelné, vždyť program bude zřejmě číst, popř. ukládat do přístroje kromě uživatelsky zadaných bodů také uživatelské nastavení přístroje, které skýtá netušené možnosti a rozhodně stojí za to je zálohovat.

Uživatelské nastavení přístroje
    Snad na každé stránce při zobrazení okna nabídky narazíte na funkci "Restore defaults", což by se volně dalo přeložit jako "Obnovení továrního nastavení". K čemu to ? Není to nesmysl ?

    Kdepak ! Rozhodně není. Teprve po nějaké době používání přístroje, až vám před očima vypluje na povrch ďábelskost myšlenky ovládání přístroje, kterou vývojáři firmy Garmin nepochybně konzultovali se samotným Luciferem, zjistíte, jak velice užitečná a zpočátku i potřebná funkce to je.

    Každá zobrazená stránka je totiž uživatelsky konfigurovatelná a to tak dokonale, že ji po sobě často ani nepoznáte a ještě rádi se vrátíte k továrnímu nastavení. Co to znamená ? Vezměme kupříkladu poziční stránku (Position page), která při továrním nastavení zobrazuje v šesti polích šest různých údajů. Od rychlosti, přes kurz, až po např. napětí baterie. Uživatelské nastavení přístroje umožňuje vyměnit údaj v kterémkoliv poli za některý z třinácti jiných údajů ! Je tedy možno nastavit např. v prvním poli čas východu slunce, ve druhém čas západu slunce, ve třetím rychlost pohybu, v dalším čítač vzdálenosti atd., protože mně, uživateli, to tak vyhovuje lépe než tovární nastavení a nějaké napětí baterie ve voltech mě během letu třeba vůbec nezajímá. Přímo pod rukama se tak přístroj ochotně mění a tvaruje podle vašich přemrštěných nároků, neskromných požadavků i nejtajnějších představ. Být tak takhle vybavena česká děvčata ...

Časovače
    Velmi užitečnou funkcí přístroje je několik nezávislých časovačů, které čítají v sekundových intervalech čas, po který byl přístroj zapnut od některé významné události. Významnou událostí pro systém samozřejmě nejsou narozeniny uživatele ani jeho výhra v kuželkách, ale např. okamžik výměny baterie, okamžik vyvolání továrního nastavení všech hodnot nebo dosažení nulové hodnoty uživatelského časovače při jeho čítání směrem dolů. Všechny tyto údaje jsou pro uživatele velmi dobře využitelné. Např. posledně jmenovaný časovač, nastavený na 3 minuty se zapnutým čítáním směrem dolů oznámí při průchodu nulou zprávu "Timer Expired" (čas vypršel), což může na palubě letadla např. znamenat "Vejce na měkko jsou již uvařena". Další možnosti využití se samy nabízejí ...

Události
    Přístroj dokáže varovným hlášením upozornit na spoustu různých, navzájem nezávislých událostí. První z nich je dosažení nastaveného času, tedy něco jako "budík". Ovšem budík skutečně v uvozovkách, protože přístroj musí být jednak zapnutý, aby mohl indikovat, že je již "na čase", ale hlavně nikoho nevzbudí, protože je zcela tichý. Celý přístroj postrádá akustickou indikaci vůbec. V kabině letadla by patrně stejně nebyla k ničemu. Hlídanou událostí je i "příletová vzdálenost". Nastavíme-li např. 3 km, přístroj nás upozorní, že bod, ke kterému nás naviguje, se právě již ocitl v této vzdálenosti. Další "hlídač" zase bedlivě sleduje, jestli odchylka od stanovené spojnice dvou bodů nepřekročila nastavenou hodnotu, ať už vlevo či vpravo.

    Přístroj samozřejmě upozorňuje na přiblížení se k hranicím omezených prostorů, TMA a CTR, jejichž hranice jsou přesně definovány v zabudované mapě. V situaci přiblížení se k těmto prostorům dokonce dokáže přístroj rozlišit, jak moc je situace vážná, podle toho, zda-li náš kurz tento prostor protíná či nikoliv.

Nejbližší dosažitelná letiště
    Na funkci zobrazení těch letišť, která se nacházejí nejblíže naší aktuální pozici, lze navíc použít dvě omezující kritéria. Dané letiště se pak zobrazí v seznamu nebližších pouze v případě, že obě nastavená kritéria jsou splněna. Prvním kritériem je druh povrchu přistávací dráhy a druhým pak její délka. Jedním z nastavitelných druhů povrchu přistávací dráhy je dokonce i vodní plocha.

Zabudovaná mapa světa
    Jak již bylo naznačeno výše, obsahuje GPS kromě uživatelsky zadávaných bodů ještě miliony dalších, natvrdo naprogramovaných bodů, tvořících mapu světa a leteckou databázi firmy Jeppesen Sanderson Inc. Dálnice, silnice, železnice, města, řeky, jezera, letiště a omezené prostory. Samotného mě velice zajímalo, jak podrobně ti Amerikáni vlastně ty naše české luhy a háje znají. Zdá se, že u nás pobyli jen krátce, čímž český jazyk nestačili úplně zvládnout a navíc tomu bylo již dosti dávno. Tak např. změna Gottwaldova na Zlín jim docela unikla. Do kategorie nejmenších zobrazitelných měst se dostal např. Mělník, Turnov, Český Brod, Vrchlabí, Louny, Náchod, Polička, Králíky, Štenberk, Moravský Beroun, Boskovice, Mikulov, Frýdlant n.O. a Valašské Meziříčí. Se jmény českých měst si vůbec "boys" zřejmě užili. Z názvu posledně jmenovaného Valmezu, působiště to světově proslulé rockové kapely "Mňága a Žďorp", zřejmě několik anglicky mluvících vědců rovnou trefil šlak a poslední z nich, totálně zpocený a jistě sám již ve smrtelné křeči, alespoň do mapovacího software s posledními zbytky sil zadal - "Valadska Mezidiada".

    Co se ostatních malých objektů na vestavěné mapě týče, nebyla např. nalezena silnice spojující Frýdlant n.O. a Frenštát p.R., na oplátku za to systém úspěšně zobrazil silnici včetně železniční tratě z Českého Těšína do Frýdku-Místku. Že by snad proto, že "z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu" ...?

Zdánlivě obyčejné měřítko mapy
    je další čertovská věc, u které stojí za to chvilku pobýt. Lze jej nastavit od 800km až do 30m, přičemž každému objektu mapy (město, letiště, silnice, železnice ...) lze přiřadit hodnotu měřítka, od které má být teprve zobrazován. Je tedy možno nadefinovat, že do velikosti měřítka 200km chci vidět pouze města, od 200km níž už i silnice a od měřítka 100km k tomu ještě i železnice. Zobrazování libovolného objektu lze samozřejmě nezávisle na nastaveném měřítku úplně vypnout.