"Pánové, ta rogala vám vzadu přesahují o víc než jednu třetinu délky vozidla, tak to je pokuta půl miliónu lir a vepředu taky, takže to máte celkem za milión!" vzpomínám si při průjezdu rakousko-italské hranice na zážitky, které jsem měl přesně na tomto místě s italskou dálniční policií někdy před deseti lety. Jako by to byla včera. Jenom ti celníci, kteří pak s poněkud pokleslými bradami zírali na skupinku českých pilotů, nesoucích na zádech svoje rogala pěšky z Itálie do Rakouska, ti už tady několik let nejsou. Dodnes jsme zůstali svědomitým italským policistům dlužni. "Me dispiace tanto!"

    Paraglidingové centrum na okraji vesničky Pieve di Alpago nedaleko města Belluno, o které se stará Delta Club Dolada, se napoprvé neuvěřitelně špatně hledá. Do dnešního večera tu na okraji přistávačky vyrostlo hotové ležení českých, slovenských, polských, italských, německých, ruských, bulharských a kdoví jakých ještě stanů, aut a karavanů. Napočítal jsem jich něco přes 150, ovšem bez nároku na přesnost. Po právě ukončené soutěži Polish Open se tady kupodivu ani tak nehovoří o výsledcích závodu jako spíše o včerejším úmrtí jednoho z pilotů, který trefil jeden z několika zde na svazích hor natažených kabelů tak nešťastně, že mu byl v mžiku jako žiletkou oddělen vrchlík od sedačky a z výšky několika desítek metrů se zřítil na zem. Italským lékařům už se ho bohužel nepodařilo po převozu do nemocnice zachránit.



Neděle 11.6.2006
    "Jestli chcete housky se sýrem, paprikou a ředkvičkou, mám jich tady z domu asi čtyřicet," nabízí všem okolo moravský paraglidista, který si z nepochopitelných důvodů nepřeje být jmenován, zatímco jeho červené Subaru s ostravskou poznávací značkou kličkuje vzhůru úzkými uličkami podhorské vesničky, aby po necelé půlhodině konečně zastavilo na parkovišti v nadmořské výšce 1500 metrů nedaleko od startoviště na strmém úbočí hory Monte Dolada.

    Počasí prvního závodního dne se zatím ukazuje jako hodně oblačné a i když do rozlehlého údolí svítí slunce, základny mraků se v poměrně vlhkém vzduchu tvoří ve výšce sotva 200 metrů nad úrovní startoviště. Přesto je jasné, že se dnes disciplína poletí a i výhled na další dny naznačuje, že se určitě odlétne mnohem větší počet platných úloh než během loňského Mistrovství ČR ve Slovinsku.

    V poledne je na briefingu vyhlášena 62.9km dlouhá disciplína přes tři otočné body směrem k západu a potom zpět do cíle na přistávačce u kempu. Startovní okno je otevřeno ve 13:50 a protože se první startující bez problémů rychle zvedají pod tmavé základny a otevření startovního bodu je naplánováno na 14:50, je během 30 minut větší část závodního pole ve vzduchu.

    Příliš mnoho oblačnosti ale zastiňuje rozsáhlé oblasti a už na cestě ze startu k 16 kilometrů vzdálenému startovnímu bodu je nuceno přistát více než 50 pilotů. Ani ostatním se nedaří o mnoho lépe a z druhého otočného bodu se zpátky vrací jenom dvě desítky nejlepších. Těsně před 17. hodinou točí vítěznou spirálu nad cílem Švýcar Debons Joel a stává se tak vítězem dnešní disciplíny. Marně ale v cíli čeká na dalšího, zůstává dnes jediným. Navíc se po vyhodnocení výsledků ukazuje, že minimální vzdálenost 30km překonalo pouze 22 pilotů z celkového počtu 133 a disciplína je tedy prohlášena za neplatnou.

    Stmívá se a u pípy v kempu se začíná tvořit dlouhá fronta na pivo "Černá hora", kterého pořadatelé prozíravě přivezli rovných deset sudů až z České republiky v dobré víře, že vydrží na celý závodní týden. Podle dosavadního průběhu konzumace to ale vypadá, že už v úterý večer budou určitě všechny sudy úplně prázdné.

    Zvon ve vesničce svým vzdáleným odbíjením symbolicky ukončuje dnešní den, celé okolí se začíná topit ve tmě a oranžový Měsíc v úplňku se pomalu zvedá nad jihovýchodní horizont. Kdo ví, možná se stane něco zvláštního. Každopádně to na zítřek vypadá na slunečný a letový den.