Pátek 25.7.2008
    Kopce jsou po ránu zahaleny do povědomého oparu, což by dle dřívějších zkušeností mělo zaručovat letové podmínky. Díky slábnoucímu větru se teplota vzduchu čím dál hůře snáší. Co nejdéle se tedy schováváme ve stínu pod startem, kde vyvstává diskuze o možnosti přiblížení paraglidingu lidem. Řešením by údajně mohly být obrovské ventilátory umístěné v atraktivních přímořských letoviscích jako například Monako nebo Rio de Janeiro. Tomíkovi stále nedorazila přítelkyně a proto dnes opět vyráží na kole. Mišák, nesoucí svoji i bratrovu výbavu se nechává vyprovokovat a se dvěma batohy zkouší dřep, jehož následkem je obrovská díra v kalhotách.

    Před 13. hodině je vypsán Task N2 přes 6 otočných bodů v délce 60 km. Záhy po startu ale začíná boj o výškové metry. Při otevření kola má dotočena pouhá polovina startovního pole. Let na první otočný bod je v pohodě, k druhému otočnému bodu, k anténám se většina lidí vydává po hřebeni.

    Potom se vydáváme přizvednout zpět k prvnímu otočňáku, což je velký nasvícený a nafouklý lom, kde to skoro vždycky chodí. Bohužel ve chvíli, kdy sem přilétá první partička, je zde zastíněno a stoupák nikde!

    Nad polovinou jezera vidíme partičku opozdilců, která se zvedá, tak se bez dotočení vydáváme na přeskok přes jezero s tím, že se nad nimi přizvedneme. To se nám ale stává osudným. Stoupák nikde, takže pokračujeme dál směrem do závětří místního kopečku, kterým se snažíme prokousat na druhou stranu.

    V pořadí druhá partička vyčkává a dotáčí nad lomem, po cestě za jezerem si přitáčí na zmíněném kopečku a vydává se směrem ke startu, kde je další otočný bod. Zde se druhá partička mění na první, ale kromě pěti lidí se nikdo nedokáže zvednout. Do cíle dnešní disciplíny přilétá jediný Tomáš. Gratulujeme!