Následující den jsme opět rozbalili náš stanový tábor u řeky. A já začal mít nějaké střevní potíže. V noci jsem se chystal umřít, ale nevyšlo to a následující den jsem přemýšlel, jak se s toho vylízat.

    Pro poslední dny se naše skupina rozdělila. Mně nebylo dobře a proto jsem se rozhodl strávit zbytek dovolené v bytě, kde jsem spal, v opatrování místního šamana, který mi zachránil život a stokilové krasavice Niny. Dan s Míšou a Markem se rozhodli pro návštěvu posledního údolí – Irik a ostatní se chtěli pokusit o výstup na horu Donguzorun nebo Nakratau na gruzínsko-ruské hranici. Společně ještě vyjeli lanovkou na Čeget a došli k jezeru Donguzorun.