"A já mu takhle říkám z očí do očí - show me the way!" blábolí kdosi večer v penzionu Kukačka ztěžklým jazykem o dnešním setkání s čápem ve vzduchu a přivezený demižón Vavřineckého už je zase prázdný. Nic se tady v penzionu Kukačka od loňského závodu České ligy nezměnilo. Snad jen letošní sníh zmizel z okolních svahů teprve před dvěma týdny a na krkonošských hřebenech leží ještě teď. Podivné počasí.

Sobota 21.5.2005
    Jako každý rok, tak i letos začíná první závodní den tradičně bezoblačným nebem a nádherným počasím. Vzhledem ke slabému jižnímu proudění je na briefingu před kanceláří pořadatelské firmy Yellow Point ve Špindlerově Mlýně vybráno pro dnešek startoviště Medvědín a v poledne už se 42 zaregistrovaných pilotů veze stejně jako vloni lanovkou na Medvědín. Jízdenky letos závodníci nekupují, ale dostávají je od pořadatelů v rámci startovného.

    Na startovišti fouká mírný jižní až jihozápadní vítr a na briefingu je krátce před jednou hodinou vyhlášena 37.3km dlouhá disciplína s celkem třemi otočnými body. Prvním je Lysá hora severozápadně od startu, druhým přistávačka pod Medvědínem a třetím Černá hora. Cílová páska bude dnes připravena na přistávačce pod Pláněmi. Tříhodinové startovní okna se dnes otevírá už ve 13:00, krátce po ukončení briefingu.

    "Vzhledem k tomu, že se to sem sere, není na co čekat," hodnotí nasouvající se vysokou oblačnost už tři minuty po otevření startovního okna exaktním způsobem Roman Skokan a větší část závodního pole vzápětí startuje. Stoupáky jsou ale silně turbulentní a poměrně úzké, získat větší výšku než 500 metrů nad start se nikomu nedaří. Už ve 13:30 je celé okolí zastíněné a většina z těch, kteří se ještě zuby nehty drží ve vzuchu, přistává zase zpátky na start.

    "Krkonoše jsou fakt nádherné, ale stoupáky hrozně rozbité," stěžuje si po přistání na startu s úsměvem Angličanka Louise Burnham, která pochopitelně nikdy neviděla Ostravu a navíc určitě váží sotva 50 kilogramů, a to ještě po vydatném obědě, složeném z hub a podobných těžkých jídel. Deset minut po 14. hodině se ale oblačnost úplně odsouvá směrem na východ a do vzduchu jde nová várka optimistů spolu s vyhnívači, kteří chvatně vyjeli znovu na start. Podmínky jsou ale výrazně lepší než před hodinou a jak se později ukáže, jedná se o ten nejlepší interval pro odlet na trať.

    Zatímco 17 pilotů přistává ještě před minimální bodovanou vzdáleností, čtrnáct pilotů postupně sedá až na třetím rameni trasy před posledním otočným bodem, kterým je dnes Černá hora. Pouze osmi závodníkům se daří Černou horu úspěšně otočit a pět z nich po téměř dvouhodinovém boji dolétává úspěšně až do cíle v osadě Svatý Petr na přistávačku pod Pláněmi.

    Nejlepší čas má František Pavloušek, kterému na prolétnutí celé trasy stačila jedna hodina a 45 minut a stává se tak vítězem dnešní disciplíny. O šest minut pomalejší je Michal Šneiberg, který se ke svému druhému opakovanému startu dostal teprve až v 15:23. Třetí v pořadí je dnes Karel Vrbenský, který si na dosažení cíle vyměřil přesně dvě hodiny a o další půlhodinu pomalejší jsou Petra Krausová s Janem Kupkou.

    Někteří piloti byli dnes nuceni po přistání na hřebenech hor podniknout pěší túry dolů k civilizaci a na jejich svezení se tak čekalo do pozdních večerních hodin. Nejtěžším případem je bohužel Renáta Kuhnová, která si kvůli pochroumané noze musela svoz prodloužit přes nemocnici. Koleno nevydrželo dnešní tvrdé přistání na 24. kilometru a od zítřka tak bude na startu o jednoho pilota méně.