Neděle 30.5.2004
    "Mamíí, ten pán je opilý?!" ukazuje na mě prstem asi šestiletý harant, zatímco já sedím na nízkém obrubníku parkoviště velkého nákupního střediska a lížu si rány. Nerad chodím nakupovat do supermarketů a když už to musí být, snažím se ten příchod do nákupního hangáru zpříjemnit alespoň jízdou na nákupním košíku na kolečkách. Stačí se s košíkem hodně rozběhnout, naskočit ve vzporu na rukách na rukojeť a zaujmout vodorovnou polohu nad rukojetí hlavou dopředu. Je to bezvadný sport a trochu připomíná let na rogalu v proklatě malé výšce. Tentokrát měl ale košík snad víc dozadu posazenou rukojeť a možná i kolečka víc vepředu, nevím. Zkrátka hned po zaujmutí vodorovné polohy nad košíkem letí jeho přední kolečka vzhůru, zatímco rukojeť drnčí o beton parkoviště. Obě kolena odřená, obě zápěstí bolestivě naražená a na obličeji otisknuté pletivo z košíku. Odřeniny začínají pomalu měnit barvu a levé zápěstí rychlé otéká. To nám to pěkně začíná. Fracek se ještě z velké dálky ohlíží a pošklebuje. Vypláznutí jazyka je jediné, na co se v té chvíli zmůžu. Blbeček ...!

    Po včerejším tréninkovém dni s přemírou oblačnosti a základnami v nadmořské výšce sotva 1500m je dnešní obloha úplně čistá a v Kunčicích pod Ondřejníkem se před devátou hodinou scházejí závodníci v penzionu Zátiší na první briefing. S ohledem na severovýchodní vítr je rychle rozhodnuto, že stejně jako při loňském závodě České ligy v Beskydech se letošní první disciplína poletí opět z Javorového a vyhlášení disciplíny proběhne na startovišti přesně v poledne.

    "Hlavně aby tam nebyli Němci," dělá si starosti Jakub Eifler alias Bukač hned po upozornění Kamila Konečného na divoké polské paraglidisty, kteří se v nedělním odpoledni budou na Javorovém určitě v hojném počtu vyskytovat.





    Na poledním briefingu je vyhlášena 73km dlouhá disciplína se startovním bodem na Javorovém a cílem ve Vizovicích. Startovní okno bude otevřeno už ve 12:30 a aby zůstalo dost času na případné opakované starty, zavírat se bude až v 16:00.

    Závodní pole uvádějí do pohybu teprve ve 13:20 svými starty Jan Kupka a David Ohlídal. Mnohem více než severovýchod fouká ale poměrně silný východ a minimálně čtyřikrát za odpoledne je vidět namotaný vrchlík na laně vleku na levém okraji startoviště. Místní tandemista nechává dokonce na stožáru celé utržené ucho a vzápětí nabízí svůj padák na prodej s výraznou slevou.





    I když se dnes základny oblačnosti zvedají až do nadmořské výšky téměř 2000m, stoupáky jsou v silném větru velice turbulentní a dotočit až pod mrak se většinou nedaří. Kritickým místem je jako obvykle při takto zvolené trase přeskok přes široké údolí Morávky směrem na Lysou horu a celkem 14 závodníků je nuceno v této oblasti přistát. Renáta Kuhnová po úspěšném přeskoku na Lysou horu přistává nedaleko od vysílače na jejím vrcholu a další početná skupina končí v oblasti kolem Radhoště v okolí 30. kilometru trasy. Jedni ze severní strany hřebene, druzí pro změnu z jižní.

    Pouze devíti závodníkům se daří pokračovat dál a necelé čtyři minuty před 16. hodinou se nad Vizovicemi objevuje první vrchlík, pod kterým se veze František Pavloušek. Tím je o vítězi dnešní disciplíny definitivně rozhodnuto. O necelou čtvrthodinu později se už z výšky nad Vizovicemi udiveně rozhlíží Martin Vávra alias Manci, který dnes letí svůj první závod a marně hledá rozložené vrchlíky favoritů. Do cíle už dnes nikdo nepřiletí. Třetím pilotem v pořadí je Tomáš Svoboda, který přistává necelých 6km před cílem.

    "Tak jsem si myslel, že si užiju ty závodníky a vy nic," hodnotí v penzionu Zátiší svůj úspěšný dolet do cíle Martin "Manci" Vávra a na Beskydy zvolna padá soumrak. Mladí a nadějní rozbalují kempinkové náčiní a začínají vařit, roztáčí se sud piva, Bohdan Wojkovský vybaluje kytaru a Bukač s Tuckem zřejmě ze vzteku nad Manciho neodiskutovatelným úspěchem zahazují oba odvzdušňovací šrouby ze svého Fiatu Marea ELX a odjíždějí domů. Zítra podle předpovědi směru větru není vyloučena pěší túra po hřebeni na Radhošť a nebo dokonce přesun na Straník.