Slunná Itálie, výborné červené víno, skvělá pizza servírovaná usměvavými Cristine, Alice, Lucia, Stephanie ... no a k tomu všemu startovné na závod FAI 2 kategorie pouhých 25 euro. No neberte to!

    Přes tyto nepopiratelné přednosti otevřeného mistrovství Polska 2003, které se letos konalo od 1. do 5. září na známém terénu poblíž italského Bassano del Grappa, to nakonec vzali pouze tři Češi - Karel Vrbenský, Martin Pacejka a já. Kromě nás se k registraci do campu u pizzerie Antica Abazzia v Semonzu dostavilo dalších 68 pilotů z Polska, Slovinska, Ruska, Španělska a i jeden zástupce domácí Itálie.

    Vzhledem k tomu, že první závodní den se počasí tváří, jako by ani nevědělo, že jsme ve slunné Itálii, po registraci na kopec nijak nespěcháme. Ani vyčkávání však ničemu nepomáhá a souvisle zatažená obloha s občasnými přeháňkami je tak nakonec důvodem pro definitivní zrušení prvního závodního dne. I na tuto variantu jsou však polští organizátoři v čele s Markem Maderskim dobře připraveni.



    Již během časného odpoledne odkudsi vykouzlí několik pětilitrových demižónů vína a velký polsko-český pěvecký duet může začít. Sice jsme s Karlem dělali, co jsme mohli, ale nakonec jsme byli nuceni čestně uznat svou porážku. Opravdu to nakonec byly hlavně hlasy Poláků, kvůli kterým nás chodil majitel blízké pizzerie Manuel prosit o klid a kvůli kterým na nás obyvatelé blízkého okolí přivolávali carabiniery.

Úterý 2. září
    Ranní obloha byla skoro zatažená vrstevnatou oblačností a mysl mnohých závodníků množstvím včerejšího vína. Jak to tak ale bývá, i šedé ráno může být počátkem krásného dne. Již v průběhu časného dopoledne se vrstevnatá oblačnost rozpouští, o to rychleji však na nebi naskakuje bohatá kupovitá oblačnost. Na briefingu v 10:00 je rozhodnuto vyjet na startoviště ve svahu nad vesnicí Campo Croce a to i přes to, že krátce po briefingu se spouští první přeháňka tohoto dne. Další přeháňka nás zastihuje již na startu a vypadá to, že vhodným oděvem pro dnešní task bude neoprén.

    Ani předpověď získaná organizátory od místních pilotů a prezentovaná na briefingu nehýří zrovna optimismem - již kolem třetí hodiny odpolední je prý možné očekávat další déšť. Je tak vypsána 38km krátká disciplína - speed run se startem Campo Croce a startovním markerem Bacowka, dále se letí směrem na východ na Punta Musce za velkým kotlem pod vrcholem Monte Grappa, poté přes Brentu na vysílače Tortima a do cíle na oficiální přistávací plochu v Semonzu.

    Vzhledem k předpovědi startuje většina závodníků do prvního nasluněného okna, aby byli schopni doletět disciplínu ještě před příchodem odpoledního deště. Větru a dešti však neporučíš, takže již v polovině disciplíny se ukazuje, že je všechno jinak. Kumulů postupně ubývá, sluníčko stále více svítí do strmých svahů okolních hor i do rozlehlé roviny pod nimi, vzduch se čistí a díky fantastické dohlednosti lze jižním směrem pozorovat rušnou lodní dopravu po Jaderském moři. Podmínky se ze slabých a nepřesvědčivých mění na nevídané a vynikající. Pod krásnými kumuly lze točit pětimetrová stoupání do 1900m n.m. a v druhé polovině trasy tak lze pokračovat velmi rychle. Do cíle v Semonzu pak přilétají v rozmezí necelých dvou minut Poláci Roman Witkowski a Rafal Luckos, Slovinec Aljaz Valic a já se svým Addictionem.

    Zatímco balíme padáky, vynoří se zpoza vysoké trávy na vedlejší nepokosené louce Magus Karla Vrbenského. Karel se mistrnou pilotáží vyhne divizně, která mu roste zrovna v cestě, s trochou štěstí přeskakuje dva krtince a svůj infarktový dokluz zakončuje přeletěním pásky v šesti centimetrech nad zemí a překvapivě hladkým přistáním.

    Vítězem disciplíny se nakonec ale stává místní borec Federico Nevastro, který se jako jediný rozhodl nevěřit předpovědi, a o více než hodinu pozdější start mu umožnil využít silné podmínky po celé trase a dosáhnout průměrné rychlosti 30,81km/h.