Pondělí 16.7.2007
    Včerejší výlet na lodičkách jsme propásli! Prostě to nestíháme, ale doufáme, že zítřejší továrna na sýry už nám neuteče. Vývoz batohů vrtulníkem se dnes už bohužel nekonal, což způsobilo v českých řadách velké zklamání. Přišli jsme totiž na to, jak se levně dostat na kopec - za 10 Euro v síti místo batohů! Únava z dlouhého závodění se již promítá na většině závodníků, kteří se obávají následujícího German Open případně následujícího Swiss Open.

    Takže máme opět horký slunečný den s miniaturními mráčky a dostupy až do výšky 2800 metrů. Trať je vypsána přes 5 otočných bodů podobně jako včera a je prodloužena na 107 kilometrů. Start je také jako včera 5km od prvního otočného bodu za hřebenem Monte Boletto, kde se vyčkává na stropě inverze s krásným výhledem na jezero Como.

    Už druhý otočný bod se stal oříškem pro nemnohé piloty. Nechci jmenovat, ale Šnajby tam byl 1.5 hodiny. Kdo si zde nedobral výšku v rotoru za startem, ten pak litoval. Renči dnešní disciplína absolutně učarovala. Vybrala si delší, ale zato horší cestu s krásnými výhledy.

    Vše se rozhodlo na posledním otočném bodě v rovinách, kde všem Christian Maurer zase ukázal, jak umí volit stopu a usadil se po dnešku v čele celkového pořadí závodu.

    Ve zdejších podmínkách se pravidelně naskýtá otázka, jak přežít to šílené vedro! Odpověď zatím neznám, takže kdybych se dlouho neozývala, umřela jsem horkem.