Chcete na tomto místě svoji reklamu ?


  ... návrat do rubriky.
 1  2  3  4  5  6  7 
 





PWC 2008 - Brazílie

David Ohlídal a spol.




 Ubytovaní v městečku Castelo

    Oproti minulým závodům jsme do Castela zavítali v období místního jara. Co to pro nás znamená? Sucho, slunečno, teplo a příjemnější klima, než přes dusné vlhké léto. Ještě před odjezdem sledujeme na synoptice mohutnou cyklónu, která se usadila přímo v naší provincii Vitorie. Co z toho plyne? Jak jsme se přesvědčili z tréninkových letů, chce to pořádně naložit balast, rozmasírovat svaly a hurá do vzduchu. Proslulé šudlání v nulkách se nekoná, jenom pořádný nášup v okolí skal, které vypadají jak obří černé vajca, zabořené do země.

Neděle 28.9.2008
    Po aklimatizaci, open ceremony, okoštování "Kajpiríny" a omrknutí místní "dykoteky" je forma doladěná a jdeme na závěr finále péwécéčka. Jako první task nám vypsali jednoduchou 50 km dlouhou trasu. Dykoteka byla nejen předešlé dny, ale i ve vzduchu a pár lidí nám předvedlo různé taneční kreace. Kafemlejnek nad startem, vyčkávání na otevření startovního okna a 12:40 letíme. Na 10. kilometru se točilo hodně z ostra. Stačila malá nepozornost, slyšíme velkou ránu a zvuk praskajících šňůr.

 Prodavač

 Ve vzduchu

    Hledíme dolů do komínu, jeden pilot je obalen cizím padákem a druhý si dal Base-jump. Oba piloti si mají možnost poprvé prohlédnou svůj záložák naostro. Premiérka pro našeho Lůďánka a Japonce. Spousta výšky a měkké přistání do lesa naše piloty zachránilo. Po této podívané jako když střelí, najednou se všichni chovali ve stoupáku zdvořile.

    Další zlomový bod byl po přeskoku na skály, kde zesílilo hlavní proudění a byl problém se prosadit proti větru. Většina zůstává svahovat na hraně a prohnívá. Jedné skupině se podařilo zvednout a pokračovat vstříc tmavnoucím mrakům, ze kterých ale za chvilku padají bazény vody. Húlavu někteří využili k nastoupání, většina však přistává s různými zážitky v dolinách. Opět další záložka. Po šrumu na safety frekvenci je task zastaven, ti nejlepší to v dnešní disciplíně natáhli přes 30 km spolu s Oslíkem. Návrat byl o to delší, piloti byli rozeseti za každým kopcem a po 3-4 hodinovém svozu na korbě náklaďáku jsme konečně doma, někteří zmrzlí a jiní zmoklí. Každopádně jsme se sešli komplet. Ale hlavní je, že se nikomu nic nestalo.

 Na trase


pokračování článku

 Návrat na domovskou stránku