Úterý 10.6.2008
    Krásné to probuzení do azurového rána! A ještě lepší přichystaná snídaně, kterou nám všichni závidí. Vyhráli jsme totiž s Míšou snídani v bowlingovém "mači" proti Bertovi se Šnajbym. Tak to má být!

    Dnes si na nás organizátoři přichystali Ondřejník, takže sportovní výkony hned na úvod. No, že se nestydí... Už v devět hodin se dělají první chmurky a podle předpovědí nemá být žádná zádržná vrstva, a tak se trochu bojíme, jak moc to bude rychle uvařené. Vypisuje se krátký, 36.2 km dlouhý task typu Race, aby mohl být popřípadě stopnut. Start je vyhlášen na dvanáctou a vzdušný start v půl jedné. Máme obavy, jak se půjde udržet půl hodiny nad startem a zároveň, jak dostat všechny piloty do vzduchu na tak malém startovišti. Proto se start na poslední chvíli o čtvrt hodiny posouvá a vzdušné okno o půl, takže na tento proces nakonec máme 45 minut. Dokonce nemusíme ani dělat výlov ze sítí na spodku startovačky před hranicí stromů. Nikdo se necítí být kaprem, naštěstí.

    Takže, s ničím není problém, v jednu se vydáváme na trať. Hned první otočný bod se stává pro část závodního pole oříškem. Je to kostelík 3 km jihozápadně před kopcem, který je ztížený docela svižným protivětrem. Po případném úspěšném zdolání se musíme opět vyškrábat nad Skalku, což v úzkých a ufouknutých stoupácích není zrovna lehký úkol. A pak hurá na 11 kilometrů dlouhý let skoro po větru nad chemičku v Nošovicích.

    V horách se mezitím napékají nádherné bouřky, ale jsou od naší trasy dostatečně vzdálené, a tak náš závod neohrožují. Do cíle dnešní disciplíny dolétají čtyři piloti v čele s Michalem Šneibergem. Ten všechny podsmažil na poslední chvíli. Druhý, do poslední chvíle první, Luďa, stačil jen vytřeštit oči. Víc nestihl, když ho spatřil těsně před páskou hluboko pod sebou a těsně před sebou. Bylo to krásné, task-komise to i přes prvotní kritiky vymyslela výborně, musíme ji pochválit. Zítra je to asi zabité, ale uvidíme.