"Když už jsem do toho GPS vrazil tolik peněz, tak z něj chci vytřískat co nejvíc," hlas v telefonu zní naléhavě a neodbytně. A protože podobných telefonátů a emailových dotazů přibývá s postupným rozšiřováním mapových přístrojů GPS stále víc a víc, pojďme se na celou problematiku podívat očima turisty či pilota, který zatím s výběrem váhá a nebo který už s rozzářenýma očima rozbalil svoji novou hračku a i po pečlivém prostudování návodu zůstává stále rozpačitý a trochu bezradný. Neví totiž, čím by relativně velkou paměť svého hladového novorozeněte nakrmil.

    Vysvětlovat, co je to GPS a jak funguje, je v dnešní době jistě zbytečné a nemá valného smyslu principy fungování těchto přístrojů znovu rozebírat. Stejně tak se zde nebudeme zabývat přístroji nemapovými, dokonce ani poněkud zavádějícími návody, jak udělat z nemapového GPS přístroj mapový, protože to zkrátka už z principu samotného nelze. Nemapový přístroj GPS totiž dokáže zobrazovat pouze body a neumí to podstatné, tedy vektorové vykreslování, které je pro zobrazení jakékoliv mapy naprosto nezbytné. Do nemapového přístroje zkrátka mapu nenamlátíte ani kladivem. Hrubě napodobit část trasy nějaké silnice nebo potoka určitým uskupením bodů je sice možné, ale to na věci nic nemění. Foukáním cigaretového kouře do vody prostě zlato nevznikne.

Basemap - základní podkladová mapa
    V žádném mapovém přístroji nechybí základní podkladová mapa (Basemap), která je umístěna v pevné paměti přístroje a nelze ji žádným způsobem měnit. Nijak ale nezasahuje do volné paměti pro nahrávání dalších uživatelských map. Základní podkladová mapa je vždy velmi hrubá a málo podrobná, i když bývá v určitých oblastech zcela záměrně zpřesněna. A tady se hned dostáváme k zásadnímu rozdílu mezi evropskými (EU) verzemi přístrojů GPS a verzemi americkými (US).





Evropské versus americké verze přístrojů
    I když obě verze fungují po celé zeměkouli naprosto stejně, shodný je vzhled, konstrukce i ovládání a v menu amerických verzí můžeme vybírat ze stejných jazyků včetně češtiny, základní podkladové mapy se přece jen navzájem liší. Zatímco v evropských (EU) verzích zahrnuje základní podkladová mapa především území Evropy, Afriky a části Asie, v amerických (US) je naopak v základní podkladové mapě zahrnut především americký kontinent. Proč stále to slůvko "především"? Protože základní podkladová mapa je samozřejmě vždy mapou celého světa, byť velmi hrubou a málo podrobnou. Hranice států a mořská pobřeží nejsou vykreslena s žádnou velkou precizností, silnice nejsou zobrazeny vůbec a z měst v jednotlivých státech jenom ta největší (v ČR např. Praha, Brno a Ostrava). Evropské (EU) verze tedy obsahují hrubou základní podkladovou mapu světa, která je navíc zpřesněna v oblasti Evropy, Afriky a Asie po 60° východní délky (Blízký Východ), zatímco americké (US) verze obsahují úplně stejně hrubou základní podkladovou mapu světa, zpřesněnou ovšem v oblasti amerického kontinentu. Kupodivu lokální zpřesnění základních podkladových map novějších typů GPS je horší a méně podrobné než např. u starší černobílé řady eTrex (Legend a Vista). Možná se výrobce snaží ušetřit na velikosti paměti pro základní podkladovou mapu nebo se jedná o docela obyčejný tlak na uživatele, aby si zakoupil další, podrobnější mapy. A nebo dokonce obojí. "Svět sa v prdel obracá," říkával s oblibou jeden můj nejmenovaný spolužák a i po těch letech musím dát Petrovi Turpišovi tak trochu za pravdu. Základní podkladová mapa ve všech přístrojích GPS, které jsou vybaveny funkcí "Autorouting", bývá zpravidla také "autoroutovatelná", ale o tom raději až později.

Volná mapová paměť
    Přesto, že se základní podkladové mapy nelze nijak zbavit ani ji vypnout, nepředstavuje tato skutečnost pro uživatele žádný problém. Po nahrání jakékoliv mapy do volné paměti přístroje je v dané oblasti základní podkladová mapa překryta sektory (regions) mapy uživatelské, jinými slovy podklad v tomto místě zmizí pod nově nahranou mapou úplně stejně, jakoby na stole ležící obrovská a málo podrobná papírová mapa např. Evropy byla v určité oblasti překryta podrobnější mapou např. České republiky. V okolí pak uživatel vidí málo podrobnou základní podkladovou mapu, kdežto na území České republiky ji má zakrytou mapou podrobnější. Výjimku tvoří mapy průhledné, které po nahrání do volné mapové paměti nechávají základní podkladovou mapu stoprocentně prosvítat. Každý už jistě tuší, že se jedná především o některé topografické mapy, které kromě vrstevnic neobsahují žádné jiné objekty.

    Sektory uživatelských map lze nahrávat zcela libovolně podle oblastí, které uživatele zajímají, pochopitelně celkový součet jejich velikostí nesmí přesáhnout celkovou kapacitu volné mapové paměti. Volná mapová paměť se ale při zápisu nechová z hlediska uspořádání dat úplně stejně jako pevný disk počítače, jak bude vysvětleno později.

Jak dostat mapu do GPS
    I naprostému laikovi je jasné, že bez kabelu to půjde jen těžko. Ke každému mapovému přístroji GPS je propojovací PC kabel přibalen a ještě nedávno se jednalo vždy o kabel sériový (RS232). Postupné zvětšování kapacit volných pamětí a tím pádem i výrazné zvětšení objemu přenášených mapových dat si vynutilo od roku 2004 osazení novějších přístrojů rozhraním USB a přibalený PC kabel se tedy velmi podobá kabelu k digitálnímu fotoaparátu. U některých typů je dokonce totožný. Jestliže tedy dříve trvalo nahrávání souboru map o velikosti např. 10MB přes sériové rozhraní RS232 téměř 20 minut, nyní se tentýž soubor nasype do přístroje GPS přes rozhraní USB za pouhých 40 sekund.

    Nejpoužívanějším a bezpochyby i nejkomfortnějším programem pro výběr a nahrávání map (ale také uživatelských bodů a tras) do přístrojů GPS je v současnosti MapSource, který je u novějších typů přístrojů GPS dokonce přibalen na CD ve formě "Trip & Waypoint Manager" v krabici spolu s přístrojem. Jistě není bez zajímavosti, že není vázán na žádné sériové číslo přístroje.

    Historicky starším a z hlediska použití poněkud nepohodlným je volně šiřitelný program SendMap, který ještě nedávno komunikoval pouze přes sériové rozhraní a uživatel si navíc musel zapamatovat DOSovskou syntaxi "sendmap.exe aaa.img bbb.img ccc.img". V poslední době ale došlo i v tomto směru k výraznému posunu a nová verze (2.0) SendMap20.exe už umí obsluhovat jak sériové tak i USB porty a spolu s grafickou nástavbou Img2gps.exe je i práce s ní mnohem pohodlnější a přehlednější, i když zdaleka nedosahuje možností programu MapSource. Podstatné pro uživatele je ale to, že SendMap.exe včetně grafické nástavby Img2gps.exe je možno zdarma stáhnout např. na této stránce.

    Samotný proces nahrávání map funguje tím způsobem, že každé nové nahrávání automaticky přemaže mapy, které byly před započetím nahrávacího procesu ve volné mapové paměti přítomny. Je tedy naprosto reálná situace, kdy naivní pokus uživatele "doplnit" svůj nahraný soubor map v GPS o velikosti např. 50MB ještě o malou mapu s velikostí 1MB skončí ve svém výsledku přítomností pouze té naposledy nahrané malé mapy ve volné mapové paměti přístroje. Původní mapa o velikosti 50MB je zkrátka přemazána. Díky programům MapSource a SendMap, které umožňují nahrávaný soubor map libovolně seskládat z různých sektorů dokonce různých map, to ale není žádný problém. Stačí si tento princip pouze zafixovat v hlavě.

    Všechny mapové sektory jsou po nahrání do mapové paměti automaticky nastaveny jako aktivní a tedy zobrazované. Samozřejmě lze ručně v menu přístroje GPS libovolné sektory deaktivovat, čímž se stanou neviditelnými. Tato ruční deaktivace je velice užitečná zejména v případě, kdy jsme do přístroje GPS nahráli sektory různých map a některé z nich se v určité oblasti navzájem překrývají. Ručně pak v menu vybereme, který sektor které mapy bude v dané oblasti zobrazován. Stejně tak lze deaktivací sektoru nebo více sektorů v určité oblasti "obnažit" základní podkladovou mapu.

Mapy na internetu
    Jednoznačně nejlepší mapou České republiky nejen pro prostředí MapSource, kterou je možno na internetu stáhnout zdarma, je v současnosti cz_map.exe (velikost 4MB). Podrobnost této mapy je v oblasti ČR dokonce lepší než podrobnost základní podkladové mapy v evropských verzích přístrojů GPS, viz tento obrázek. U přístrojů GPS, které nemají barevný displej, ale bohužel modře provedené detailní vodstvo poněkud splývá se silniční sítí, podobně jako nejdou rozlišit barvy na obrazovce černobílého televizoru. Ale kdo dnes doma kouká na černobílý televizor, kdo fotografuje černobíle a kdo bude v blízké budoucnosti používat GPS s černobílým displejem? Podle posledních zpráv dokonce připravují autoři další vylepšenou verzi, která bude obsahovat navíc i všechna letiště na našem území.