"Paragliding znám, ten jsem zkoušel v Rumunsku," láme svoji mizernou angličtinu mladý bulharský pumpař u čerpačky před Sofií a uznale pokyvuje hlavou. Určitě si myslí, že budu závodit. Nasliněným prstem píše na zaprášenou kapotu mého auta velice nízkou částku 0.385 Euro za jeden litr LPG. To je ještě levnější, než u nás. Nevadí, plnou!

    Počasí je špatné a cesta mizerná. Po několika placených a poměrně rychlých úsecích v Srbsku je průjezd Bulharskem dost pomalý a nebezpečný, silnice jsou plné děr a velkých jam. A to za povinnou silniční známku zaplatí řidič už na hranicích zhruba 1 Euro za každý den pobytu. Ale možná právě tohle pomůže, kdo ví.



    Po noční větrné bouři a vydatném dešti se malé městečko Sopot, které leží na cestě mezi hlavním městem Sofií a známým přímořským letoviskem Burgas, probouzí do slunečného rána. Teplota je nízká a na vrcholcích hor nad horní stanicí lanovky napadl čerstvý sníh. Silně mi to připomíná předloňský závod v Bassanu.

    Některé z velkých propagačních stanů vedle dolní stanice lanovky jsou zbořené větrem a v rohu přistávačky v nadmořské výšce 530 metrů se zatím krčí jediný malý stan. Vedle se pasoucí černý kůň zřejmě hlídá klidný spánek jeho majitele. Vítr lomcuje větvemi okolních stromů a z tréninkového létání dnes určitě nebude nic. První závodní den ale začíná až v neděli, na kterou už mají organizátoři zajištěnou výbornou předpověď počasí. Nevím přesně proč, ale věřím jim.