Pátek 13.4.2007
    Tak přeci to tady funguje. Na rozdíl od Karlíka, který když spí, tak spí, jsme zažili noční zemětřesení. Země se zachvěla tak, že nás to posadilo.

    Následující ráno je obloha opět ocelové barvy a pošmourno jako u nás na podzim. Ale pro jistotu se jedeme podívat na startoviště, připomínající jak velikostí, tak i tvarem a převýšením Skalku v Beskydech. Myslím si, že větší pravděpodobnost polítat touhle dobou je u nás než v Japonsku. Po dvou hodinách vyčkávání to konečně pískli a my mohli opět na výlet.

    Tentokrát výlet organizovaným busíkem. Ale nebyl to ledajaký autobus, byl to přímo Karaoke vůz s lůžkovou úpravou. Mikrofón koloval jak štafetový kolík, stěny rezonovaly a na čůrpauze se dokonce kinklal ze strany na stranu. Dohromady 5 hodin cestování a 2 hoďky prohlídka města, to se vyplatí, ne?

    Zpět na hotel přijíždíme v pravý čas, pozvánkou tentokráte na Advance párty s různými pamlskami jako je normální chléb, tvaroh, sýry, olivky a vynikající vína. Tentokráte žádný rozruch, jdeme spát včas, jelikož nás zítra čeká poslední závodní den.