Neděle 4.5.2008
    Neděle je od slova nedělat. Ale dneska to byla, řeknu, pořádná šichta. Tak, že jsme se "riadne zapotili". Holt severní situace na jižním startovišti mluví za vše. Ale nebudeme předbíhat, zajímavější byl raní transport nahoru. "Není nad to, než když padačkáře naloží do vozíčkářského vozu." Dokonce funglofka, sedadla byly ještě zabalená do igelitu. Ale nevím, jestli kvůli tomu, abychom jim to nezasrr… Pišta přidává do ohýnku: "Na kašel je dobré si dát tabletky na sračku. To sa potom bojíš zakašlať!"

    Po třech přestupních stanicích jsme se dostali na sice prostornější, zato mnohem nižší startoviště než včera. Task o 73 km s několika otočnými body a start po obědě. Šichta začala. Protistrachové pivo se na PWC nevede, tak se asi budeme bát. Zpočátku to šlo pěkně po hřebeni a po větru. Karty se rozdaly na cestě zpět po 2. a 3. otočném bodě. Kumuly se začaly rozpadat a nejobtížnější bylo otočit kamenou dědinku s hradem v totálně zařezaném údolí.

    Někteří se tam vrhli i ve tmě. Zbytek vyčkával a svahoval na poslední hrance. Slunce se sice ukázalo, ale vítr o to zesílil. Člověk si nevybal.

    Holt jsme se museli protlačit proti větru, troška se vyškrábat a přeplavat rotor na další kopec, kde se dalo přizvedat. Přesto tuto dolinku bez přistávačky někteří navštívili. Další pár přistál na kopci a dva si dali záložku. Komu se podařilo přebublat, využil nasávačku u startu, kde si zase naopak nestíhal stíral ledové krupky z brýlí. Zbývá předposlední otoč u letiště a zákeřák na druhé straně doliny. Bohužel, někteří byli krátcí a chybělo jim pár set metrů do cíle. Naopak z mety se raduje vítěz dnešní disciplíny Luca Donini v těsném závěsu s Bulharem Yasenem Savovem, z našich Tomík Brauner, Karlík Vrbenský a Vrabčo. V kategorii žen to všem natřela Renča Kuhnová s druhou Hankou Matyáskovou. Pišta letěl na rekreu, protože byl přeplachtovaný, tak aspoň dělal fotografa.