Pátek 9.5.2008
    Je deset večer, zrovna jsme dorazili ze svozu velkým busem z tasku nataženého na 113 km. Poté, co všichni frfňali, že se motáme jenom tady po dolině, nás konečně poslali někam naprosto do neznáma. Z pohledu dovolenkáře a rekreanta to byl fantastický let. Krajinka zvlněná, občas nějaké jezero, přelet vysokých zaledněných Tater a závěr přes údolí do cíle. Zážitky byly zajímavé a různé.

    Hned po startu máme hodně velký problém se zvednout, fungovalo až lyžařské středisko a vysoké hory. První parta to bere ve třech kilácích a s přehledem nám dává půl hodiny náskok. Zbytek se dostal do startovní kružnice až půl hodiny po jejím otevření. Trasa vedla nádhernou krajinou a bonbónek na dortu byl ledovec s dravci. Sice to s námi pěkně mlátilo a nejeden pilot utrpěl omrzliny, ale letět ve 3300 metrech se nezadaří každý den.

    Z vedoucí skupiny to dotáhlo do cíle dnešní disciplíny jen 6 pilotů. Pastička na závěrečný 20 km dokluz. V okolí 5. kilometru okolo místa přistání protahovalo od hor, takže tam posedala většina startovního pole. Jedna z posledních byla šestičlenná skupinka holek. Zajímavou příhodu měla Marina Olexina, která skončila v horách v území nikoho. Ihned byla zorganizovaná blesková akce, a tak pro ni musel letět vrtulník, jinak by šlapala ještě doteď. Hned po startu skončil s kravatou v lese jeden závodník, jinak se nikomu nic nestalo. Goshko dnes letěl na šmíráka, protože mu klekly baterky ve váriu. V celkovém pořadí závodu jsou na špici i po dnešku stále Slovinci Urban Valič a Primož Podobnik.

    Hlad a žízeň trápí nás. Díru v žaludku si zalepíme kouskem pizzy a pivkem a hurá na kutě, vyspat se na zítřejší poslední kolo.