Je krásné si splnit svůj sen o létání, při kterém mně brka vyrůstají z pod lopatek a létám si od země až kamsi do vesmíru. Člověk je v tom případě zcela nedotknutelný a naprosto svobodný, nemusí se zabývat žádnými pravidly, omezeními, nemusí dávat přednost druhým, je v tom sám. Skutečnost je však jiná. Už proto, že nás je mnohem víc co si svůj sen chceme v životě naplnit, neměli bychom se vzájemně ohrožovat a ani omezovat. K tomu mimo jiné slouží i rozdělení vzdušného prostoru nad Českou republikou.
Každý náš pilot, ať je to paraglidista, "závěsňák" nebo "ultralajtista," musí složit mimo jiné teoretickou zkoušku ze základních pravidel letového provozu, a měl by tedy znát alespoň to základní. Jaké je pak překvapení, když pilot ultralightu se půl hodiny v blahém uspokojení motá v řízeném okrsku Ruzyně a pak prohlásí: "Co to je CTR, nikde na zemi jsem neviděl jeho hranice". Ó blahoslavená nevědomosti.
|
Zopakujme si dnes ve velmi zjednodušené formě (zejména pro ty "blahoslavené") jak a kudy smíme létat, jaké jsou pro většinu z nás dostupné výšky letů a jaké podmínky musíme splnit. Vše je sice popsané a vyjádřené ve výkladu pravidel létání a letového provozu, ale povězme si to stručně.
|
|
CTR - řízený okrsek (Control zone) - je zřizovaný a na mapě ICAO vyznačený kolem řízených letišť. Většinou jde o pomyslnou kružnici, či tvar složený, a nejdelší rozměr má ve směru dráhy letiště. Pro většinu z nás je to prostor nepřístupný, pokud nevlastníme kvalifikaci "řízené lety VFR" (za vidu). Všechny CTR jsou zařazeny do vzdušné třídy D a Ruzyně do třídy C. To tedy znamená, že musím mít oboustranné rádiové spojení, podat letový plán a let musím mít povolen. Výškově je CTR ohraničen zemí a dosahuje až do 1520 m nad mořem. Pokud nemáte více znalostí, tomuto prostoru se vyhněte.
|
